Obludária: Kořeny fascinace podivnostmi sahají až do antiky

Dnes mluvíme o inkluzi a důstojnosti, ale ještě před sto lety byla nastavena jiná měřítka: lidé s odlišným vzhledem nebo tělesnými abnormalitami byli hlavní atrakcí cirkusů a obludárií. Fascinace „jinakostí“ tehdy ovládla veřejný prostor a dokonce inspirovala vznik filmových děl, přičemž kultovním se stal snímek Zrůdy.

Posedlost jinakostí má hlubší kořeny

Fascinace tím, co se vymyká normálu, není výmyslem moderní doby. Už ve starověkém Římě se konaly veřejné přehlídky „kuriozit“ – lidí trpasličího vzrůstu, siamských dvojčat nebo jedinců s deformitami. Často byli vystavováni jako „zázraky přírody“ či „živoucí varování bohů“. Zatímco dnes by se to označilo za vykořisťování, tehdy šlo o legitimní formu zábavy a zvědavosti.

Ale skutečný boom obludárií přišel až v 19. století, kdy s rozvojem cirkusů a putovních varieté začali být tito lidé systematicky najímáni jako součást show. Nešlo jen o to, že byli „jiní“ – šlo především o jejich komerční potenciál.

Kdo byli hvězdy těchto výstav?

Mnozí z vystupujících se stali mezinárodními celebritami, i když jejich sláva byla spojená s vlastním tělem – nebo právě jeho odlišnostmi. Jedním z nejznámějších jmen byl například Charles Stratton, známý jako General Tom Thumb. Stratton vystupoval před královnou Viktorií i americkými prezidenty a byl miláčkem davů.

Další známou postavou byla Julia Pastrana, označována jako „nejškaredší žena světa“ kvůli vrozenému nadměrnému ochlupení a deformacím obličeje. Přesto vystupovala po celé Evropě jako zpěvačka a tanečnice.

Nejslavnější siamská dvojčata všech dob, Chang a Eng Bunker, se dokonce oženila, měli několik dětí a byli mimořádně bohatí.

Obludária přitahovala davy – byla to ale sláva, nebo otroctví?

Jakou roli sehrál princ Randian a film Freaks?

Jednou z nejvýraznějších postav, které symbolizují éru obludárií, byl Randian, známý také jako The Human Torso nebo „hadí muž“. Narodil se bez končetin a v dospělosti se stal hvězdou varietních představení. Fascinoval publikum nejen svým vzhledem, ale i neuvěřitelnou soběstačností – dokázal se oblékat, kouřit cigarety i psát a to vše pouze za pomoci brady a úst. Jeho vystoupení byla obdivována a zároveň kontroverzní – symbolizovala hranici mezi inspirací a senzací. Randian si zahrál i sám sebe ve slavném filmu Zrůdy (Freaks) z roku 1932, který shromáždil skutečné účinkující z amerických obludárií.

Film byl na svou dobu příliš odvážný: diváky šokoval natolik, že byl v několika zemích dokonce zakázán. Dnes se ale řadí mezi kultovní díla, která kriticky reflektují tehdejší společnost.

V roce 2014 tvůrci Ryan Murphy a Brad Falchuk představili novou sérii American Horror Story s názvem Freakshow. I tentokrát se děj z velké části odehrává v cirkusu. V seriálu si zahrála i Joyti Amge, která je v Guinessově knize rekordů vedena jako nejmenší žijící žena na světě. Měří pouhých 63 cm.

Proč lidé toužili po těchto show?

Otázka je na místě: Co vedlo davy lidí k tomu, aby si platili za pohled na člověka, který vypadal jinak? Šlo o kombinaci zvědavosti, strachu a potřeby se ujistit, že „já jsem normální“. Vidět „toho druhého“ za sklem nebo na pódiu byl zážitkem, který posiloval vlastní identitu publika.

Obludária tak sloužila jako zvláštní forma sociálního zrcadla – co je považováno za normální, co za abnormální, co je atraktivní a co odpudivé. Lidé, kteří se odlišovali, se stávali zbožím. A právě tady má kořeny mnoho dnešních forem reality show, influencerství i kultu osobnosti.

Obludária za sebou zanechala obrovský odkaz

Na první pohled byste si mohli myslet, že doba obludárií je dávno pryč. Ale není to tak jednoduché. I dnes existují pořady, které těží z „jinakosti“ – ať už jde o extrémní proměny, zdravotní postižení nebo psychické odchylky. Jen se změnila forma – místo manéže máme streamovací platformy a algoritmy sociálních sítí.

Naštěstí roste i citlivost společnosti a lidé, kteří byli kdysi vnímáni jako objekty k pobavení, dnes vystupují autenticky a s vlastním hlasem.

Obludária nám připomínají, kam až může zajít zábava, když ztratí soucit. Ale ukazují i to, že „jinakost“ je součást lidské identity.

Zdroj:  disabilityhistory.org, csfd.cz, Youtube, Cove