Strháte se smíchy. Toto je nejdivnější taneční choreogtafie všech dob

Podivné choreografie se objevují napříč hudebními žánry a někdy se stávají legendami. Zatímco alternativní scéna přinesla temný a bizarní klip Wrong od The Atavist, k-pop dokázal posunout hranice podivnosti mnohem dál a proměnil je ve světový fenomén.

Když se mluví o zvláštních choreografiích, mnoho lidí si vybaví klip Wrong od The Atavist. Jeho estetika i pohybový doprovod byly od začátku stavěny tak, aby působily neklidně a provokativně. Přesto se skutečná záře podivnosti zrodila jinde. K-pop scéna během posledních dvou desetiletí ukázala, že podivné taneční prvky se mohou stát nejen virální atrakcí, ale i kulturním fenoménem. Fanoušci po celém světě je začali napodobovat, předvádět na ulicích a nahrávat na sociální sítě. A právě tím se původně bizarní choreografie proměnily v globální rituál.

Podivuhodné choreografie, které se staly legendami

Skupina Crayon Pop se proslavila tancem Bar Bar Bar. Dívky oblečené v helmičkách a barevných teplácích skákaly do rytmu jako písty motoru. Tento jednoduchý, ale chytlavý pohyb se stal virální senzací a objevoval se nejen na hudebních pódiích, ale také v parodiích a televizních show.

Ještě odvážněji působila skupina Orange Caramel. V klipu Catallena se členky proměnily v mořské panny a sushi, které tančily, smály se a nakonec se samy konzumovaly. Taneční prvky byly hravé, místy groteskní a režiséři ze studia Digipedi se inspirovali přímo u jídelního stolu. Výsledkem byl surrealistický mix, který fanoušci dodnes považují za jednu z nejodvážnějších vizí k-pop scény.

Jiný druh podivnosti přinesl Taemin, člen skupiny SHINee, se svým sólovým singlem Move. Tanečnice Koharu Sugawara vytvořila choreografii inspirovanou kontemporárním tancem. Jemné a přesto intenzivní pohyby působily jako magnet a fanoušci po celém světě začali nahrávat své vlastní verze. Fenomén dostal přezdívku Move Disease a stal se důkazem, že i minimalistická choreografie může být zvláštně fascinující a návyková.

Podobně ikonický byl tanec Red Velvet k písni Dumb Dumb. Pohyby připomínající trhanou figurínu byly robotické a nepřirozené, a přesto neodolatelně působivé. Tato choreografie se vryla do paměti milionům diváků a klip se stal popkulturním hitem.

Globální rozměr podivnosti ukázal PSY s hitem Gangnam Style. Takzvaný koňský tanec ovládnul svět a lidé jej začali napodobovat v parcích, na školních dvorcích i na sportovních stadionech. Pohyby působily směšně a absurdně, přesto se stal tento tanec symbolem virální kultury a otevřel dveře k-popu na západní trhy.

Ani největší hvězdy žánru se nebojí zvláštních choreografií. BTS například ve skladbě Fire vsadili na chaotickou energii a hravost, která působila až na hranici nekontrolovaného chaosu. V Blood Sweat & Tears zase spojili popový rámec s pohyby inspirovanými baletem a dramatickým tancem, což vyvolalo podivný kontrast, jenž dodnes fascinuje miliony fanoušků.

Technika, inspirace a dopad na fanoušky

Podivné choreografie v k-popu mají společný základ. Jsou snadno zapamatovatelné, výrazné a často překračují hranici mezi estetikou a absurditou. Inspirace přichází z nečekaných míst. Crayon Pop se inspirovaly mechanikou motoru, Orange Caramel sushi, Taemin moderním tancem a PSY každodenním životem v soulské čtvrti Gangnam.

Fanoušci pak tyto tance oživují v reálném světě. V Soulu, Tokiu, New Yorku i evropských městech vznikají taneční skupiny, které choreografie studují a předvádějí na veřejnosti. YouTube je plné videí, kde stovky lidí tančí synchronizovaně na náměstích. Díky tomu se bizarní pohyby staly součástí vizuálního folklóru, který propojuje generace i kontinenty.

Když se zvláštnost stane legendou

Pokud by někdo hledal definici bizarní choreografie, mohl by sáhnout právě po Wrong od The Atavist. Jenže k-pop ukazuje, že podivnost se může stát globálním fenoménem. Crayon Pop, Orange Caramel, Taemin, Red Velvet, BTS nebo PSY předvedli, že i tanec, který na první pohled působí směšně nebo nepřirozeně, dokáže oslovit miliony lidí a stát se nesmrtelnou legendou.

Zdroje: Wikipedie, The New Yorker, YouTube