Návrháři bez odborné průpravy – příkladem je třeba Karl Lagerfeld

Móda bývá často vnímána jako svět, do kterého se dostanou jen ti, kteří prošli prestižními školami, ateliéry a nekonečnými kurzy šití. Jenže realita je o něco barevnější. Do historie se totiž zapsala celá řada návrhářů, kteří se do módy dostali úplně jinou cestou.

Karl Lagerfeld: novinář, který se stal ikonou

Karl Lagerfeld byl zosobněním elegance, ale jeho start byl všechno možné, jen ne tradiční. Studoval žurnalistiku a jeho první kroky v kariéře rozhodně nesměřovaly k šicímu stroji. Lagerfeld se ale ukázal být typem člověka, který prostě potřeboval tvořit. A tak místo psaní článků o módě začal módu přímo tvořit. Výsledek? Ikona značky Chanel, která redefinovala francouzskou eleganci a stala se tváří módy celé generace. Ironií osudu je, že z člověka, který měl původně psát o módě, se stal ten, o kterém se psalo nejvíc.

Tom Ford: od architektury k luxusním oblekům

Tom Ford původně snil o stavění budov, ne o navrhování večerních rób. Studoval architekturu, ale nakonec zjistil, že ho víc než beton a sklo zajímá hedvábí a samet. V devadesátých letech vdechl nový život značce Gucci a ukázal, že jeho smysl pro proporce se neztratí ani mimo architektonické plány. Jeho přístup ke střihům je možná ovlivněný právě architekturou. Ostatně, když se podíváte na jeho slavné obleky, není těžké vidět v nich jistou symetrii a konstrukční logiku. Jen místo základní desky má na sobě zákazník kalhoty na míru.

Vivienne Westwood: učitelka, která rozkopala pravidla

Britská ikona Vivienne Westwood pracovala původně jako učitelka. Zdálo se, že její životní dráha povede k tabuli a k výuce dějepisu, ale její rebelie byla silnější než křída. Vrhla se do světa módy a navždy změnila jeho tvář. Díky ní se punk stal nejen hudebním směrem, ale i vizuálním stylem, který otřásl zaprášenými pravidly odívání. Westwood dokázala, že na to, abyste psali dějiny, nemusíte je jen vykládat studentům ve třídě, ale můžete je rovnou nastavit celému světu.

Giorgio Armani: farmaceut, který léčil styl

Kdyby Giorgio Armani zůstal u své původní profese, možná by dodnes lidem předepisoval léky na nachlazení. Vystudoval totiž farmacii, ale zjistil, že jeho vášní nejsou pilulky, ale elegance. Přes práci ve výloze obchodního domu se dostal až k vlastní značce, která redefinovala pojetí mužského obleku. Jeho slavné sako bez vycpávek se stalo symbolem uvolněného, ale stále luxusního stylu. V jistém smyslu ale přece jen léčil – jen místo zdraví léčil nedostatek vkusu.

Co spojuje samouky a přeběhlíky

Na první pohled se zdá, že Lagerfeld, Ford, Westwood nebo Armani nemají mnoho společného. Každý přišel do módy z jiné cesty a s jiným příběhem. Spojuje je ale jedna věc: odvaha dělat věci po svém. Vzdělání může dát základy, ale skutečný úspěch často stojí na schopnosti překročit hranice. Tito návrháři ukázali, že pokud máte vášeň a vytrvalost, můžete se prosadit i bez diplomu z prestižní módní školy.

Když šaty nejsou jen o střihu

Móda není jen o látkách a střizích, ale i o nápadech. A nápady si na diplom nehrají. Každý z těchto návrhářů vnesl do módy kus svého původního oboru. Lagerfeld žurnalisticky přesně chápal, co se bude prodávat. Ford využil architektonickou přesnost. Westwood přinesla punkovou revoltu. Armani přidal lékařskou dávku elegance. Dohromady tvoří důkaz, že cesta k módnímu vrcholu může vést odkudkoliv.

Možná právě proto je móda tak fascinující. Nikdy nevíte, kdo se stane jejím dalším velkým jménem. Možná to bude právník, který se nudí v kanceláři. Nebo programátor, který už má dost kódu a rozhodne se kódovat šaty. Jestli je něco, co příběhy Lagerfelda, Forda, Westwood a Armaniho učí, pak to, že móda je otevřené hřiště. A pokud se na něj rozhodnete vstoupit, nepotřebujete nutně dokonalý životopis. Stačí odvaha, fantazie a schopnost udělat z látky něco, co lidem zrychlí tep.

Zdroj: Biography, Brittanica, Wikipedia