Miluju svou popularitu, přiznal nekompromisní kuchař Zdeněk Pohlreich
Vyhlášený drsňák v kuchařském oboru, Zdeněk Pohlreich, v jednom ze svých rozhovorů otevřeně zavzpomínal na doby, kdy žil se svou první manželkou Naďou v Austrálii. Dle jeho slov to byla ta největší škola, kterou mohl získat a díky níž se dostal na svůj vrchol.
Do Austrálie se svou ženou emigroval v roce 1989. Po svém příjezdu si našel práci ve francouzské restauraci La Guillotine a nejdříve působil jako zástupce šéfkuchaře. Později se svými zkušenosti a nadáním vypracoval na post šéfkuchaře.
„Konečně jsem začal žít život, za kterým jsem odjel. Uvědomil jsem si, že když tomu něco věnujete a máte nějaké pracovní nasazení, máte se líp a líp. Prachy k tomu určitě patří. Je to dobrý motivační faktor a já měl kliku, že mi to do sebe hezky zapadlo. Dřel jsem jak mezek a vydělával jsem krásné peníze a byl jsem úplně šťastný,“ zavzpomínal Pohlreich v rozhovoru pro Radio Wawe.
Po nějaké době se však se svou manželkou rozhodli, že se vrátí domů. „Měl jsem ale štěstí, že jsem si přivezl trochu toho západního sebevědomí. Lidé odtud nejsou přihrbení před nikým. Stojí a je jim úplně jedno, jestli dělají číšníka nebo šéfkuchaře či opravují chodníky,“ dodal ve svém rozhovoru.
Jako šéfkuchař se začal objevovat v několika hotelech, jako byl například Alcron či Marriot. V roce 2007 založil svůj vlastní podnik Cafe Imperial. Pohlreich přiznává, že i jeho samotného překvapuje, jakého úspěchu za ta léta dosáhl. „Říkám si, že na kuchaře z Bubenče to není zlé. Mohlo to dopadnut úplně jinak. Ale holt člověk musí mít v životě nějaké štěstí,“ řekl napohled drsný šéfkuchař pro web Prima ženy.
Spolu s uznáním získal Pohlreich i velkou popularitu. Ta mu prý ale nijak nevadí, naopak je z ní potěšený a má jí rád. „Miluji svou popularitu. Má to samozřejmě své lepší i horší okamžiky. Pozitiva ale převládají. Je příjemné, když za vámi přijdou lidé s tím, že jste je v pořadu pobavil. Považuji to za splnění cíle,“ dodal.
Zdroje: Prima ženy, Radio Wawe