Madame du Barry: Slavná francouzská kurtizána skončila pod gilotinou

Příběh Jeanne Bécu je jako z románu. Narodila se chudé švadleně Anne Bécu. Jeanne však vědomě pracovala se svým šarmem a postupně se dostala do společnosti respektovaných a vysoce postavených mužů. Stala se dokonce milenkou Ludvíka XV. Její osud byl však tragický. Madame de Barry – jak ji lidé později znali – přišla o život pod gilotinou během francouzské revoluce.

Z pařížských ulic až k panovníkovi

Mladá Jeanne pracovala jako prodavačka v módním salónu. Tam rozvíjela své komunikační dovednosti a navázala první cenné kontakty. Postupně začala fungovat jako společnice a poskytovatelka sexuálních služeb pro společensky vysoce postavené muže. Jean-Baptiste du Barry byl klíčovou osobou pro Jeannin život. Jednalo se o majitele salonu a organizátora společenských večírků pro aristokraty. Jeanne se stala i jeho milenkou a později také jeho chráněnkou. Tak ji připravil na roli královy oficiální milenky.

V roce 1768 se Ludvík XV. rozhodl představit Jeanne jako svou oficiální milenku. Aby to ale bylo možné, musela být Jeanne vdaná a mít šlechtický titul. Jeanne byla proto narychlo provdána za hraběte Guillauma du Barryho. Svatbu doprovázel falešný rodný list, který ji omladil o tři roky a zatajil její skromný původ.

Jeanne na královském dvoře

Jeanne byla králem formálně představena o rok později, 22. dubna 1769. Toto oznámení způsobilo velký rozruch. Zejména kvůli původu Jeanne a jejímu extravagantnímu vystupování. V bílých brokátových šatech se zlatým vyšíváním a s vysokým účesem plným drahokamů se stala hvězdou dvora. Ne každému však byla sympatická. Mladá Marie Antoinetta, budoucí královna, Jeanne opovrhovala a dlouho s ní odmítala vůbec promluvit.

Ačkoliv byla Madame du Barry krásná a okouzlující, dvorská společnost jí její původ neodpustila. Král jí však dopřával nevídaný luxus – drahé šperky, sídla včetně Louveciennes, exotického sluhu Zamora i přístup ke státním záležitostem. Jeanne sama se nijak aktivně neangažovala v politice, ale byla u mnoha důležitých rozhodnutí. Její vliv přispěl například k pádu ministra Choiseula, který se ji pokusil z dvora odstranit.

Umění, milostná dramata a rozchod s dvorem

Madame du Barry milovala umění a byla mecenáškou řady významných řemeslníků a malířů, jako byli Fragonard, Vien či truhlář Delanois. Byla také přítelkyní Voltaira.

Na jaře roku 1774, po tom, co král zemřel, byla Jeanne vyhnána z královského dvora novým panovníkem Ludvíkem XVI. a jeho ženou Marii Antoinettou. Jeanne opustila Versailles. Přesunula se do kláštera Pont-aux-Dames a následně do zámku v Louveciennes. Mezi tím měla milenecký vztah s vévodou de Brissac a zřejmě i s britským aristokratem Henrym Seymourem. Romantický vztah s Brissacem však skončila tragicky. Během revoluce byl Brissac lynčován a jeho uříznutá hlava byla přinesena k Jeannině oknu.

Revoluci neunikla ani šarmem

V roce 1793 byla Madame du Barry zatčena. Její bývalý sluha Zamor, který se přidal k Jakobínům, ji obvinil z kontaktů s emigranty a podpory nepřátel revoluce. I přes to, že udělala vše pro svou záchranu (dokonce odhalila místo, kde ukryla drahokamy), byla odsouzena k smrti za vlastizradu.

8. prosince 1793 byla pak Madame du Barry popravena gilotinou na Place de la Révolution. Svědkové popisovali její zdrcení, to, jak žádala o odpuštění a v jejích posledních chvílích prosila o více času. Pohřbena byla na hřbitově Madeleine společně s dalšími obětmi revoluce.

Dědictví ženy, kterou dvůr nechtěl, ale král miloval

Navzdory všem pomluvám a intrikám zůstává Madame du Barry fascinující postavou. Byla krásná, vtipná, velkorysá i lidsky laskavá. Sice přišla k moci díky své kráse, ale na dvoře i mimo něj zanechala kulturní otisk – podporovala umění a zasazovala se o milosrdenství. Osud jí však nedopřál klidné stáří. Její život je symbolem lesku a pádu Ancien Régime i tragické ironie dějin.

Zdroje: En.wikipedia.org, Novinky.cz, Britannica