Jednu z prvních talk show uváděl Joe Franklin už v roce 1951

Televizní talk show se dnes objevují na každém kroku. Před půl stoletím ale šlo o nový experiment, který lidem otevřel dveře do obýváků slavných i neznámých. Vznikl formát, který dokázal spojit lehkost, humor a lidskost – a přežil všechny změny televizní zábavy.

Dnes si večerní talk show zapnete stejně samozřejmě jako zpravodajství. Moderátoři v elegantních oblecích přivádějí do studia hosty, diváci se smějí v publiku a celé to působí, jako by tento formát existoval odjakživa. Pravda je jiná. Ještě v polovině minulého století se televize teprve učila, co všechno dokáže. Vedle přenosů hudebních pořadů a dramat se objevil nápad na konverzační formát, který působil civilněji a blíž divákovi než cokoli předtím. Tak se zrodila talk show.

Joe Franklin a první krůčky

Za úplně prvního tvůrce televizní talk show bývá označován Joe Franklin. V roce 1951 spustil v New Yorku vlastní pořad The Joe Franklin Show. Televize tehdy působila spíše jako luxusní doplněk domácnosti a nikdo nečekal, že formát založený na rozhovoru dvou lidí u stolu vydrží desítky let. Franklin ale dokázal využít svou přirozenou schopnost klást otázky a naslouchat. Zval si muzikanty, spisovatele i politiky a nechával je vyprávět příběhy, které by se jinak do médií nikdy nedostaly.

Franklinův pořad se udržel na obrazovkách celé čtyři dekády a stal se pevným bodem televizní zábavy. Jeho vytrvalost byla důkazem, že i prostý koncept dokáže vyrůst ve fenomén, pokud má v sobě špetku kouzla a správnou dávku lidskosti. Lidé u obrazovek měli pocit, že se dívají do cizího obýváku a slyší rozhovor, kterého by se sami chtěli zúčastnit.

Jack Paar a kouzlo večerní show

O pár let později se k formátu připojil Jack Paar, který v roce 1957 převzal moderování pořadu The Tonight Show. Tady už šlo o jinou ligu. Paar byl elegantní, měl ostrý jazyk a nebál se otevírat ani nepříjemná témata. Když mu cenzura zakázala odvysílat jeden z vtipů, raději celý pořad opustil. Tento krok z něj udělal symbol autenticity a odvahy.

Paar ukázal, že talk show nemusí být jen příjemné povídání. Mohou odrážet náladu společnosti, provokovat a vyvolávat debaty. Lidé v něm viděli někoho, kdo je nejen pobaví, ale také jim nastaví zrcadlo.

Johnny Carson a éra legendy

Roku 1962 přišel Johnny Carson a s ním i zcela nová kapitola. The Tonight Show pod jeho vedením se stala legendou, která definovala pravidla moderní talk show. Carson dokázal skloubit inteligentní humor s uvolněnou atmosférou. Jeho krátké monology na začátku pořadu se staly klasikou, hosté u něj cítili bezpečí a zároveň dostatek prostoru zazářit.

Carson nebyl jen moderátor, byl skutečným pánem večera. Jeho přítomnost dokázala proměnit obyčejný rozhovor v událost, o níž se druhý den mluvilo v celé Americe. Dnes se k jeho odkazu hlásí David Letterman, Jay Leno i současní moderátoři jako Jimmy Fallon nebo Stephen Colbert.

Proč se talk show staly hitem

Na úspěchu talk show není nic náhodného. Televize nabízela filmy a seriály, ale lidé toužili vidět i skutečné tváře. Talk show jim přinášely autenticitu a kontakt s osobnostmi, které obdivovali. Byly aktuální, protože reagovaly na dění dne. Byly lidské, protože v nich hosté ukazovali i své slabší stránky. A byly vtipné, což pomáhalo překlenout hranici mezi divákem a obrazovkou.

Formát se stal mostem mezi velkým světem politiky a showbyznysu a obyčejným divákem. Večer co večer nabízel nejen zábavu, ale i pocit, že jste součástí rozhovoru, který se právě odehrává.

Dědictví, které žije dál

Od padesátých let se talk show neuvěřitelně proměnily. Z černobílých televizních přenosů se vyvinuly do velkolepých studiových show s živým publikem a dnes dokonce do internetových streamů a podcastů. Přesto si uchovaly něco, co je činí nadčasovými. Jde o kouzlo setkání, při němž se člověk otevře a druhý ho s lehkostí provází. Vše začalo u Joea Franklina, pokračovalo s Jackem Paarem a Johnny Carsonem a dodnes se tento formát drží mezi nejsledovanějšími pořady. Talk show totiž ukazují, že dobrý rozhovor nikdy nezestárne.

Zdroje: Wikipedie, Los Angeles Times, Encyclopedia