Ikonické role Vlastimila Brodského: Připomeňte si ho ve filmech Rozmarné léto, Světáci nebo Skřivánci na niti

Vlastimil Brodský zanechal výraznou stopu v české kinematografii. Dokázal brilantně zvládnout jak komediální, tak dramatické role. Není proto divu, že ho diváci milovali a jeho filmy se stále hrají.

Svou kariéru zahájil v průběhu druhé světové války, vystupoval v divadle Větrník a jiných menších scénách. Přesto ale původně pomýšlel spíše na tanec, miloval totiž step. Po válce ale přesedlal na herectví, v roce 1948 zahájil kariéru v Divadle na Vinohradech. K jeho nepřehlédnutelným divadelním postavám patřily například Bondy ve Válce s mloky nebo stavitel Alquista v R.U.R.

Jeho filmová kariéra se rozjela v šedesátých letech, i když později řekl, že si skutečně cenil jen několika ze svých filmů. Rád vzpomínal třeba na Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánky na niti, Všechny dobré rodáky či Jakuba lháře. Pojďme se podívat na jeho nejzásadnější filmy, které formovaly jeho kariéru a zůstávají v paměti diváků dodnes.

Rozmarné léto (1967)

Režisér Jiří Menzel se ujal této adaptace díla spisovatele Vladislava Vančury, jde o jeden z vrcholů jeho režijní tvorby. Film ladí s náladou předlohy, kterou Vančura vydal v roce 1926. Humoristická novela ovlivněná poetismem se odehrává v říčních lázních Krokovy Vary na slezské řece Orši.

Požitkářský majitel malé osvěžovny Antonín Důra (Rudolf Hrušínský) tráví deštivé červnové dny pseudofilozofováním ve společnosti svých přátel – introvertního, idealistického abbého Rocha (František Řehák) a racionalistického majora Huga (Vlastimil Brodský). Rozruch do jejich života přinese kočovný kouzelník Arnoštek se svou asistentkou Annou (Jana Preissová), kterou se stárnoucí mužové marně snaží získat. Arnoštek (Jiří Menzel) si naopak získá sympatie Antonínovy ženy Kateřiny (Míla Myslíková).

Vyprávění se opírá mimo jiné o vynikající herecké výkony hlavních představitelů. Snímek získal Křišťálový glóbus na MFF Karlovy Vary 1968 a dodnes představuje vynikající ukázku adaptační práce s náročným textem.

Světáci (1969)

Svůj komediální talent mohl naplno ukázat na konci šedesátých let v komedii Zdeňka Podskalského. Trojice ženatých venkovských fasádníků Skopec, Petrtýl a Prouza se rozhodne proniknout do tajů nočního života Prahy. Po špatné zkušenosti v luxusním Diplomat Grillu se rozhodnou, že musí být k nerozeznání od pražských lvů salónů. Pořídí si proto večerní obleky a absolvují lekce společenské výchovy a tance u emeritního profesora Dvorského. Když už v převlečení za gentlemany okouzlí tři elegantní krásky, netuší, že ty si na lidi velkého světa taky jen hrají.

Podskalský obsadil do rolí fasádníků Jiřího Sováka (Skopec), Vlastimila Brodském (Prouza) a Jana Libíčka (Petrtýl). Světáci hýří vtipnými dialogy. Klasická proměna obyčejného hrdiny v elegána z vyšší společnosti je v tomto filmu jen povrchní, což je zdrojem řady komických situací.

Skřivánci na niti (1969)

I v tomto filmu Brodský spolupracoval s režisérem Jiřím Menzelem. Skřivánci na niti se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický režim posílal „na brigádu“ nepohodlné politické provinilce – vzpurné intelektuály, věřící různých církví či drobné živnostníky. Bývalý prokurátor (Leoš Suchařípa), mladý adventista Pavel (Václav Neckář) a jeho láska, vězeňkyně Jitka (Jitka Zelenohorská), holič Kudla (Ferdinand Krůta), jsou na jedné lodi s mladým dozorcem Andělem (Jaroslav Satoranský), který má na starosti i tzv. „kopečkářky“ – ženy, které se pokusily o útěk za hranice. Kamarádská loajalita však nikam dál nesahá: spravedlnosti ani pomoci se dovolat nelze a fanatická svazácká vedoucí tak ukazuje pionýrům „nepřátele režimu“ jako pohrdanou exotickou zvěř. Vlastimil Brodský zde hraje brigádníka zvaného Doktor, jde o bývalého profesora filozofie a knihovníka.

Skřivánci na niti si však příliš slávy neužili. Film putoval na 20 let do pomyslného trezoru, protože normalizující kinematografie nebrala ohledy na téma politických perzekucí v padesátých letech.

Brodský se objevil ve více než stu rolích, často se o něm říká, že uměl neobyčejně zahrát obyčejného člověka. Získal řadu ocenění, za účinkování v německém filmu Jakub lhář (1974) získal Stříbrného medvěda na Berlinale za nejlepší mužský herecký výkon. V roce 2001 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy. K dalším významným cenám patří Thálie za celoživotní mistrovství (1998) nebo Cena za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii MFF Karlovy Vary (in memoriam, 2002).

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, www.filmovyprehled.cz, www.prozeny.cz, www.filmovyprehled.cz, YouTube