Hudebník Jiří Stivín vzpomíná: “Nepamatuju si, co jsem dělal předevčírem, ale přesně si vybavuju konec války”
Nedávno oslavil 80. narozeniny jazzový hudebník, multiinstrumentalista a skladatel Jiří Stivín. Kromě toho, že je pracovně stále aktivní, tak jezdí na hory i na kole a má rád melancholický podzim, kdy „jezdit nemusí.“ Přesto má pocit, že už chátrá. Zavzpomínal na mnohé, třeba i na svou zkušenost s kokainem.
Navzdory věku se Jiří Stivín považuje za nevychovaného puberťáka. Byť ho žena usměrňuje, mluví sprostě. Celý život dělá (jen) to, co ho baví. Vystudoval kameru, má rád improvizaci, fotí, dělá muziku vážnou i jazz, v podstatě stejně jako teenageři „nikam nepatří.“ Uznává, že vzhledem k jeho povahovým vlastnostem „nikdy nebyl vzorný otec ani dědeček,“ přiznává v podcastu Prostor X.
Nepamatuji si, co jsem dělal předevčírem
Hudebník se v jiném rozhovoru pro Reportér magazín svěřil, že už zapomíná. „V mém věku prý zapomínají všichni, což je potěšující, ale možná to bude problém. Vůbec si nepamatuju, co jsem dělal předevčírem. Na druhou stranu si ale přesně vybavuju konec války, kdy mi bylo dva a půl roku.“ To je normální přírodní zákon, mládnout nemůžu, ale pořád ještě jezdím na kole i na hory.
Také se s nadsázkou se diví, že se ním chtějí lidé fotit. „Co s těmi fotkami pak dělají, to čekají, až umřu, aby za to dostali peníze?“ usmívá se hudebník s tím, že přeci jeho fotek je plný internet.
Kokain se mnou nic nedělal
Když vzpomíná na dobu minulou, nevyhnul asi zkušenostem s drogami. Zkouřený sice nikdy nebyl, ale zkusil kokain, vypráví pro Reportér Magazín. „S Jirkou Mrázem, slavným kontrabasistou, jsme se jednou po revoluci potkali v bruselském jazzklubu. Byli jsme velcí kamarádi a Jirka najednou říká: Pojď se mnou na záchod. Tam mě pak vyzval, ať držím dveře, tak jsem je držel, nevěda, co se děje, on vytáhl kokain, začal chystat lajnu, kterou jsem zkusil, ale nic to se mnou neudělalo. Jirka říkal, že to není špatné kombinovat s marihuanou a samozřejmě alkoholem, tak jsem se ptal, jestli pak hraje líp, a on: Myslím si to – ale nehraju.“
Přestože oslavil osmdesátku v turbulentní době, Jiří úplně nerozumí tomu, co se děje, ani kam se bude vše ubírat. „Krize podle mě přijde už jen proto, že nevíme, jak se budou vyvíjet ceny energií a podobně“ a dodává „koupili jsme kamna na dřevo, ale nemůžeme sehnat kominíka, všichni jsou vytížení – takže k nim nemáme komín.“
Zdroj: Reportér magazín, podcast