Herečka Nataša Gollová umírala osamělá a ve velké depresi: Zůstala v domově důchodců a kolegové na ni zanevřeli

Její mimořádný komediální talent na plátně v éře 30. let minulého století doslova zářil. Konec jejího života však nebyl veselý. Nataša Gollová skončila v domově důchodců, kde ji už její nejbližší kolegové nikdy nenavštívili.

Nataša Gollová se narodila 27. února 1912 v Brně jako Nataša Hodáčová. Jejím otcem byl český konzervativní politik František Xaver Hodáč, matka byla malířka. Jméno dostala po hrdince románu Vojna a mír Lva Nikolajeviče Tolstého, píše deník Blesk. Pseudonym si zvolila podle svého dědečka z matčiny strany, historika Jaroslava Golla.

Vystudovala Gymnázium Elišky Krásnohorské v Praze a začala studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nakonec však převážil vztah k umění a Nataša dala před dokončením studií přednost herecké kariéře. Studovala jak scénický tanec, tak herectví. V letech 1932-1934 vystupovala na prknech Českého divadla v Olomouci. Nakonec byla deset let členkou souboru Vinohradského divadla. Skutečný průlom pro ni znamenala bláznivá komedie Eva tropí hlouposti.

Poslední roky svého života strávila v domově důchodců. ,,O Vánocích mi to najednou došlo. Spousta lidí odtamtud má příbuzné a berou si je domů, to jsou ti vyvolení. A tu zůstala jen taková troska na ty Vánoce. A já jsem z toho měla takovou depresi, že mi to napsal pan doktor: Paní Gollová přišla s hroznou depresí z Vánoc strávených v domově důchodců. Já jsem mu vysvětlila, že to bylo opravdu tím, že tam zůstali jenom ti, kteří neměli žádné příbuzné,“ řekla v posledním rozhovoru pro Český rozhlas.

Hovořila také o kolegyních, které ji přestaly navštěvovat. ,,A jedna věc mě opravdu mrzí. Zjistila jsem, že herci, kolegové sem moc rádi nechodí. Nějak se toho bojí. Dřív chodili klidně do nemocnice, chodili za mnou třeba i do bohnické léčebny, i na interní oddělení, kde je třeba 5 žen na jednom pokoji, to jim vůbec nevadilo, ale do domova důchodců nepřijdou,“ smutněla si. Nakonec zemřela osamocená a smutná ve spánku 29. října 1988.

Zdroje: Český rozhlas, Blesk