Herec Jan Werich nikdy nezjistil, že má syna: Velké odhalení přišlo až po jeho smrti
Až ve 24 letech zjistil, kdo je jeho biologickým otcem. Jiří Petrášek se zhruba první rok a půl svého života jmenoval po svém slavném otci Janu Werichovi, ale pak ho jeho noví rodiče adoptovali z kojeneckého ústavu a přejmenovali ho, aby nosil jejich příjmení. O své skutečné identitě se dozvěděl až v době dospívání a od té doby se snažil zjistit veškeré informace o svém biologickém otci.
Vladimír Petrášek byl soustružník a jeho maminka Miluše prodavačka, a tak se malý Jiří od dětství zajímal, kde se v něm vzala láska k showbyznysu a divadlu. Jiřího adoptivní otec zemřel, když mu bylo 14 let, a matka mu řekla pravdu, až když byl na vysoké škole. Toužil studovat DAMU, ale rodiče mu to nedovolili, a tak skončil jako ekonom. Dodnes netuší, kdo je jeho biologickou matkou, ale na 99 % si myslí, že by to mohla být slavná tanečnice, herečka a zpěvačka francouzského původu Manon Chafour, za kterou chodil Jan Werich do pražské Rybné ulice, píše web iDNES.
,,Ať se na mě nikdo nezlobí, ale Miluši Petráškovou považuji za svou matku, která mi s otcem dala výchovu, vzdělání, lásku a domov. Své skutečné matce nic nevyčítám, asi byla v těžké situaci, ale rodinu Petráškových jsem vždycky považoval za svou skutečnou rodinu,“ dodal v rozhovoru pro Rozhlas. Zda Jan Werich tušil, že jeho syn pobíhá někde po světě, se už nedozvíme. Petrásek to s několika lidmi řešil a dozvěděl se, že zřejmě jeho biologický otec nic netušil.
,,Mluvil jsem o tom se spisovatelkou Blankou Kovaříkovou, také s Jiřím Suchým, ale mám pocit, že o tom nevěděl. Vycházím z toho, že Evička Tůmová, která byla poslední přítelkyní a hospodyní v rodině Jana Wericha, říkala, že si moc přál syna. Kdyby o mně věděl, zachoval by se jinak,“ řekl, jak uvádí deník Aha. Přestože se až do Werichovy smrti neznali, setkali se asi dvakrát v Praze, z toho jednou na Kampě. V paměti mu utkvěla scéna z filmu a Wericha, svého otce, pozdravil.
Zajímavý moment zažil na Vysoké škole ekonomické, když se ho jeden z profesorů zeptal, zda je s Werichem příbuzný. ,,Přednášející se mě zeptal. Sleduji vás na přednáškách. Zasahujete do mého učení, máte různé bonmoty, pohyby, a někdy se tam vloudí i ten hlas. Nemáte něco společného s Werichem? Tehdy jsem upřímně odpověděl, že ne. Ještě jsem nic nevěděl.“ Petrášek uzavřel svou minulost, o níž dlouho neměl ani tušení.