Herec Antonín Strýček Jedlička zemřel jako multimilionář, kolegové ho však neměli rádi a záviděli mu. Byl prý arogantní a na korunu
Antonín Jedlička vystupoval pod uměleckým jménem Strýček Jedlička. Byl českým hercem, bavičem, komikem i recesistou a imitátorem, který za svůj život nashromáždil obrovské jmění.
Podle Wikipedie se narodil jako nejstarší ze šesti dětí a jeho první rolí byl Skokánek v Lišce Bystroušce v Národním divadle. Jedlička byl velmi tvůrčí člověk a uměl velmi dobře zpívat, ale také napodobovat všelijaké zvuky, ať už pocházely z přírody či jiného repertoáru. Dokonce prý právě on vytvořil zvuky mlaskání masožravé květiny Adély ze snímku Adéla ještě nevečeřela.
Mimo filmů realizoval i v rozhlasových pořadech. V roce 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem, stal se také nositelem Řádu dětského úsměvu a byl i laureátem Haškovy Lipnice.
Podle magazínu Prima Ženy nejvíce zbohatl díky tomu, že se stal hvězdou dětského publika, a to i přesto, že údajně děti nesnášel a podle kolegů měl pověst arogantního člověka.
„Kolegové z branže ho brali jako člověka, který se přes děti dostal rychle k penězům. Děti přitom vůbec nemusel. Býval na ně hrubý a někdy i sprostý, až se ho bály. Jiří Sovák mu dokonce jednou řekl, že si toho mercedesa vyprděl a vychrochtal,“ řekl v rozhovoru pro Prima Ženy herec Václav Upír Krejčí.
Antonín Jedlička však byl pracovitý muž, který míval i třicet akcí za měsíc, a právě díky své pracovitosti si žil jako v bavlnce. Patřil mezi první umělce, kteří si mohli dovolit nový Mercedes a jak už to s Čechy bývá, lidé, a dokonce i kolegové z branže mu vydřené peníze zřejmě záviděli.
Možná i proto neměl u ostatních dobrou pověst, ale hlavně za to mohl fakt, že působil údajně i v komisi, která za komunismu rozhodovala o tom, komu se udělí povolení pro vystupování v zahraničí, kde měli umělci možnost vydělat si větší peníze. Podle Václava Upíra Krejčího dával někdy nepochopitelné stopky jiným. Prý možná proto, že prostě záviděl a byl dost na korunu.
Herec zemřel 28. srpna v roce 1993, a to přímo na kurtu během tenisového zápasu se zpěvákem Karlem Štědrým ve věku sedmdesáti let. Příčinou smrti byl infarkt a Štědrý zavzpomínal, že byl Strýček celý den veselý a pořád na něj štěkal a frflal pln dobré nálady. Ve druhé hře náhle zakokrhal a padl na zem. Dokonce zpěvákova žena Eva podotkla, že už to fakt přehání, ale když šli blíž, zjistili, že po spánku Antonína Jedličky teče krev.
Nikdy se však nezjistilo, kam zmizelo Jedličkovo bohatství. Měl doma totiž sbírky uměleckých děl a ty první mu prý dával sám slavný malíř Jan Zrzavý.
„Když jsem to u něj doma viděl, žasl jsem. Několikrát mi opakoval, že to Zrzavý maloval jen pro něj. Nakonec se z Jedličky stal sběratel a měl díla i od jiných umělců,“ řekl v rozhovoru pro deník Blesk Václav Upír Krejčí. Podle něj Antonín Jedlička vždy toužil po slávě a uznání.
18. února uběhlo sto let od jeho narození a doufejme, že si na něj fanoušci přeci jen zavzpomínali. A to i v dobrém, přestože někteří kolegové o něm ani po smrti hezky nemluví.
Zdroj: Wikipedie, Blesk, Prima Ženy