Greta Thunberg: Ekologická aktivistka, která začala protestovat ještě na základní škole
Gretu Thunberg zná skoro každý. Tahle švédská holka, ročník 2003, se stala symbolem boje proti změnám klimatu. Není to žádná politička ani vědkyně, a přesto dokázala rozhýbat svět.
Jak to všechno začalo?
Greta vyrostla v umělecké rodině – máma je operní pěvkyně, táta herec. O tom, že se něco děje s klimatem, slyšela poprvé, když jí bylo osm. A prostě nechápala, proč s tím nikdo nic moc nedělá. To ji mělo už v 11 letech zasáhnout natolik, že měla těžké deprese, a nakonec musela vyhledat odbornou pomoc.
V té době jí byl diagnostikován Aspergerův syndrom, OCD a selektivní mutismus. Sama Greta říká, že Asperger je vlastně její „superschopnost“, protože díky němu vidí věci napřímo a dokáže se soustředit. Než to všechno vypuklo, bojovala s depresemi skoro čtyři roky. Její zájem o klima nakonec ovlivnil celou rodinu – stali se vegany a přestali třeba létat letadlem, i když to pro máminu kariéru byla velká změna.
Léto 2018 bylo ve Švédsku extrémně horké, všude požáry. To byla pro tehdy patnáctiletou Gretu poslední kapka. Inspirovala se taky studenty v Americe, kteří protestovali proti střelbám na školách.
A tak 20. srpna, místo aby šla do devítky, sedla si před švédský parlament s cedulí „Školní stávka za klima“. Chtěla, aby vláda konečně začala něco dělat s emisemi. Ze začátku tam byla sama, rodiče z toho nadšení nebyli, ale nechali ji. Postupně si jí začali všímat lidi a média.
Z osamělé stávky globální hnutí
Po volbách se Greta rozhodla stávkovat každý pátek. A tak vzniklo hnutí #FridaysForFuture. Najednou se k ní začali přidávat studenti z celého světa. Z její malé stávky se stal masový protest mladých lidí, kteří chtěli, aby je politici konečně začali brát vážně.
Gretin hlas začal znít i na těch největších světových akcích – na TEDx, na klimatických summitech OSN, v Davosu na ekonomickém fóru. Její projevy byly přímé, často emotivní. Kdo by zapomněl na její slavné „Náš dům hoří“ nebo drsné „Jak se opovažujete?“ adresované světovým lídrům. Tím si získala srdce milionů, ale taky spoustu kritiků.
„Greta efekt“ a co dál?
Není pochyb, že Greta zvedla povědomí o klimatické krizi na úplně novou úroveň. Miliony mladých vyšly do ulic. Firmy začaly víc mluvit o ekologii. Ale jestli to opravdu vedlo k rychlým a zásadním politickým změnám? To je otázka. Sama Greta a její příznivci jsou často frustrovaní, že se toho děje pořád málo.
Dostala spoustu cen, byla několikrát nominovaná na Nobelovku za mír, časopis Time ji v roce 2019 jmenoval Osobností roku. Ale čím byla slavnější, tím víc schytávala kritiky. Že věci zjednodušuje, že je moc radikální, že je jen loutka v něčích rukou. Útočili na její věk i na jejího Aspergera. Greta se ale nenechala rozhodit a často kritiku vtipně odrážela.
Nové výzvy a kontroverze
Když v roce 2023 dokončila střední, její aktivismus nabral nový směr. Začala se víc zapojovat do občanské neposlušnosti, byla i několikrát zatčená. A hlavně, začala se víc vyjadřovat i k jiným politickým tématům, nejvíc asi k situaci v Palestině. Tím si ale nadělala další nepřátele. Najednou čelila obviněním z antisemitismu a že prý zapomíná na to hlavní – na klima. Dokonce i německá větev Fridays for Future se od jejích výroků o Izraeli distancovala. Greta se brání, že boj za klima je i bojem za lidská práva.
Greta Thunberg bezpochyby dokázala něco neuvěřitelného – jako mladá holka probudila svět. Její odkaz se ale pořád píše. Bude jednou vzpomínaná hlavně jako ta, co bojovala za klima, nebo jako kontroverznější politická postava? Každopádně ukázala, jakou sílu může mít hlas jednoho člověka, i když to s sebou nese spoustu složitých otázek a výzev.
