Filmy o Angelice: Hlavní postavu měla hrát jiná herečka, Michèle Mercierová pak dělala trable na place

Filmová série s Angelikou si u nás získala mnoho příznivců. Její hlavní hvězda, herečka Michèle Mercier, si díky ní získala nehynoucí slávu, která jí ale štěstí nepřinesla. Zajímavostí je, že původně ve filmu ani neměla hrát. Přečtěte si o komplikovaném vzniku kultovního snímku Angelika, markýza andělů.

Hlavní hrdinku měla původně hrát jiná herečka

Film se odehrává v polovině 17. století ve Francii za vlády krále Ludvíka XIV., který stále upevňuje svou moc, zatímco se po zemi potulují žebráci a loupežníci. Angélique de Sancé de Monteloup, páté dítě zchudlého venkovského šlechtice, je v sedmnácti letech zasnoubena s Joffreyem de Peyrac, o dvanáct let starším bohatým, ale zmrzačeným hrabětem de Peyrac de Morens, zjizveným v obličeji a údajně čarodějem. De Peyrac ve skutečnosti používá orientální hornické techniky, díky nimž získává obrovské jmění.

Michèle Mercier nebyla první volbou pro roli Angeliky. Producent Francis Cosne chtěl původně do role sexsymbol Brigitte Bardot, ta ale nabídku odmítla. Do hry se tak dostaly další herečky, jako například Catherine Deneuve, Jane Fonda, Virna Lisi nebo Annette Stroyberg. Z různých příčin nakonec ani jedna z nich neklapla. Dokonce ani Marina Vladi na poslední chvíli nepodepsala kvůli obsazení jejího exmanžela Roberta Hosseina ve filmu. Možnost, že by Angeliku hrála přirozená blondýna, tak padla.

Nabídka hrát hlavní roli tak doputovala až k Michèle Mercier, jejíž otec byl Francouz a matka Italka. Ta tehdy nebyla ve francouzské kinematografii příliš známá, měla už však v té době jméno díky vystupování ve francouzských divadlech a 20 italských filmech. Vyrůstala ve francouzském městě Nice a chtěla se v dětství stát baletkou. V roce 1957, v sedmnácti letech, se proto přestěhovala do Paříže. V roce 1960 už hrála ve druhém filmu francouzské nové vlny režiséra Françoise Truffauta, Střílejte na pianistu.

Po neúspěšném castingu se režisér Bernard Borderie rozhodl podívat se na jiné herečky, které nebyly blondýnky. Po několika konkurzech přišla na řadu brunetka Michèle Mercier. Režisér herečku neustále honil po place, vyžadoval po ní něco a křičel na ni. Michèle to nevydržela, strhla si paruku a pošlapala ji. Poté rozzlobeně opustila místo natáčení. Po této scéně se Borderie rozhodl, že to je přesně ta Angelika, kterou hledají.

Natáčení provázely rozepře

Ještě před podpisem smlouvy si Michèle Mercier dala najevo svou neochotu se ukazovat nahá. Ve scénách, kde se objevuje nahá zezadu, museli všichni mužští členové štábu, kromě kameramana a režiséra, dočasně opustit natáčení. Borderie později přiznal, že někteří muži se jen schovali za kulisy, aby se mohli dívat.

Michèle Mercier byla ve své roli mimořádná, i když se její postava dost vzdálila knižní předloze. Zatímco v knize hlavní hrdinka miluje přírodu a prožívá hluboké city, filmové ztvárnění je povrchnější. Takové pojetí Angeliky však bylo variací na sexuální symbol fenoménu Brigitte Bardot a v souladu se společensko-kulturní revolucí šedesátých let.

Kasovní úspěch herečce štěstí nepřinesl

Tato role se stala pro Michèle Mercier požehnáním i prokletím. Katapultovala ji k okamžité slávě a její věhlas konkuroval sexsymbolu Brigitte Bardot. Film samotný a jeho čtyři pokračování ji ale zaškatulkovaly do této role, ze které bylo prakticky nemožné uniknout.

Po posledním filmu série z roku 1968 Michèle Mercier natočila ještě šest filmů, než v roce 1972 ukončila svou kariéru. Později se dokonce dostala do finančních problémů, ze kterých si pomáhala prodejem šatů z filmů o Angelice, které dostala jako suvenýr.

Nedařilo se jí ani příliš v osobním životě. I když byla ve své době považována za jednu z nejkrásnějších žen, prošla si čtyřmi bezdětnými manželstvími. Lituje zejména absence dětí ve svém životě. Michèle Mercier, která se narodila v roce 1939, dnes žije sama v ústraní.

Zdroje: johnpwalshblog.com, angelique.cz, nevsedoma.com.ua, very-interesting.com