Filmové triky před CGI: Používaly se miniatury i loutky

Dnes stačí kliknout myší a v počítači se může zrodit cokoli – drak, vesmírná loď i apokalypsa. V minulosti však neměli filmaři takové možnosti, jak by mohli dělat speciální efekty. Proto nás někdy triky ve starších filmech přivádějí v úžas, protože nevíme, jak je udělali. Odpověď je jednoduchá: kouzlili jinak. S pomocí miniatur, zrcadel, promítaček a obrovské trpělivosti vytvářeli scény, které dodnes působí neuvěřitelně.

Miniatury, které klamaly mozek

Ještě než se objevilo slovo „render“, stavěly se celé města v měřítku 1:25. Ne kvůli modelářskému koníčku, ale aby vypadala obrovsky na plátně. Skvělým příkladem je 2001: Vesmírná odysea – Kubrick a jeho tým strávili měsíce výrobou modelů vesmírných lodí, které pak s pomocí kamerového pohybu vypadaly naprosto realisticky.

A vzpomínáte na Pána prstenů? Minas Tirith, Helmův žleb nebo Barad-dûr – to všechno byly obrovské modely, tzv. „bigatures“. Peter Jackson nechtěl sázet jen na počítače (které navíc tehdy měly spoustu omezení), a tak se šlo cestou staré dobré poctivé práce rukama.

Zadní projekce: Když krajina běžela za vámi

Zadní projekce byla taková filmová iluze staré školy. Herci seděli v autě (nebo spíš na maketě), za nimi se promítal film a kamera všechno zabírala tak, aby to působilo, že opravdu jedou. Vidět to můžete třeba v Hitchcockových thrillerech nebo starých bondovkách – někdy to vypadá trošku „papundeklově“, ale právě to má své kouzlo.

Dnes se používá spíš LED stěna nebo green screen, ale tehdy? Jediná možnost, jak „cestovat“ bez toho, abyste museli tahat štáb na druhý konec světa.

Optické triky: Kamera jako kouzelník

Tady šlo o čistou alchymii. Filmaři pracovali se zrcadly, skly, ručně malovanými pozadími (tzv. matte painting) a různými vrstveními obrazu. Slavný Schüfftanův trik použil třeba Fritz Lang v Metropolis – díky němu vypadal ateliér jako obří město budoucnosti.

A ještě jeden příklad z Pána prstenů: jak udělat z Iana McKellena (Gandalfa) většího než hobita Froda, když oba stojí ve stejném záběru? Nepoužili počítač, ale tzv. „force perspective“ – tedy klamavý úhel kamery a chytře navržené kulisy. Frodo seděl o několik metrů dál, jen to tak nevypadalo.

Čelisti: Když žralok stávkoval, vznikla legenda

Tady se ukázalo, že i neplánované věci můžou fungovat dokonale. Mechanický žralok v Čelistech Stevena Spielberga byl postavený s velkými ambicemi, ale v praxi se neustále kazil. Co s tím? Ukázat ho co nejmíň. Místo toho slyšíte hudbu Johna Williamse, vidíte záběry pod vodou – a vaše fantazie si udělá zbytek. Výsledkem byl kultovní horor, který dokazuje, že méně je někdy víc.

Stop-motion animace: Každý pohyb snímek po snímku

Než se daly příšery naprogramovat, musely se ručně modelovat a pak pomalu animovat. Postavička se pohnula o milimetr, udělal se snímek, znovu pohnula… a tak pořád dokola. Ray Harryhausen byl v tomhle mistr – jeho kostlivci v Jasonovi a Argonautech jsou dodnes nezapomenutelní.

Tahle metoda byla extrémně časově náročná, ale zároveň dávala filmařům úplnou kontrolu nad tím, co se na plátně děje. A není náhodou, že se k ní někteří vrací i dnes.

Když trik ještě znamenal trik

To, co dnes vyřeší software za pár hodin, dřív znamenalo měsíce práce. Ale i díky tomu měly filmy z minulosti něco, co těm digitálně vyčištěným blockbusterům občas chybí – duši. Praktické efekty byly skutečné. Kamera snímala něco, co existovalo. A to se prostě pozná.

Navíc spousta dnešních režisérů se k těmto metodám vrací – nejen kvůli stylu, ale i kvůli tomu, že divák zkrátka vycítí, když něco „není úplně ono“. Christopher Nolan třeba točí téměř všechno na kameru bez CGI, George Miller u Šíleného Maxe nechal postavit skutečná auta, která pak opravdu explodovala v poušti.

Závěr? Staré dobré triky pořád fungují

Technologie se posunula dál, ale ty největší kouzla nevznikají jen v počítači. Vznikají v hlavách kreativních lidí. A je úplně jedno, jestli pracují s myší, nebo s nůžkami, barvami a maketami.

Když se dnes podíváte na starší filmy jako Čelisti, Star Wars, Indiana Jones nebo Pán prstenů, možná si všimnete, že vás baví trochu jinak. Možná je to tím, že za každým trikem je kus lidské práce. A to je magie, kterou ani nejvýkonnější render farmy nahradit neumí.

Zdroj: YouTube, hashtag.zoznam.sk, movieweb.com