Filmové chyby: V Noci na Karlštejně jede člověk na kole, v Anděli Páně se zase hýbe kulisa

Filmové nedokonalosti a přehmaty, které mnohdy nepostřehneme na první pohled , bývají často zdrojem zábavy pro pozorné diváky. Zajímavé vady na kráse obsahují hned dva velmi oblíbené české filmy. 

Co se nepovedlo v Noci na Karlštejně

Tento legendární snímek plný hitů z roku 1973 Zdeňka Podskalského se má odehrávat v době vlády Karla IV.  Diváka přivádí na slavný hrad, kde dle pověsti nesměly pobývat ženy. Přestože si film získal srdce diváků svou hudbou a kostýmy a každoročně se můžeme dočkat pravidelné televizní reprízy, při natáčení došlo k nejednomu omylu.

Hrad Karlštejn se stal dějištěm slavné české komedie.
Hrad Karlštejn se stal dějištěm slavné české komedie. Zdroj: profimedia.cz

Jednou z nejznámějších chyb je anachronismus (tedy umístění nějaké věci do jiné doby, než kam patří) v úvodních titulcích, kdy kolem rytířů chodících v kruhu projde muž s moderním jízdním kolem. Bicykly se v Evropě začaly používat až mnohem později (konkrétně v 19. století), čili tento prvek ve 14. století nemá co dělat. Tuto scénu nakonec tvůrci z HD verze filmu odstranili, aby diváky nerušila.

Další nesrovnalosti se týkají technických detailů. V několika záběrech můžeme na střechách Karlštejna spatřit hromosvody, které byly vynalezeny opět mnohem později (konkrétně v 18. století).  Pozorní diváci si dále všimli zipu na kostýmu postavy Peška, který byl vynalezen až o 5 století později. Historické nesrovnalosti pokračují i v detailu malby na kapli, kde při písni Lásko má, já stůňu je zobrazena Anna Svídnická, ačkoliv film vypráví o Elišce Pomořanské.

Ivan Trojan při natáčení Anděla Páně 2.
Ivan Trojan při natáčení Anděla Páně 2. Zdroj: profimedia.cz

Ani sám Anděl Páně není neomylný

Tento příběhově nápaditý a vizuálně působivý pohádkový film Jiřího Stracha z roku 2005 nabízí úsměvný pohled na anděla Petronela v roli Ivana Trojana, který je seslán na zem, aby konal dobro. Ačkoliv jde o pohádkový svět s mnoha vlastními pravidly, i zde si diváci mohli všimnout několika drobných chyb.

Jedna z nich se nachází až v závěrečné scéně, kdy Bůh Jiří Bartoška rozmlouvá s andělem Petronelem. Petronel sedí na umělé stěně, která se při jeho pohybu zaviklá, čímž vyjde najevo, že jde o kulisu. Tento detail kazí jinak velmi pečlivě zpracované prostředí nebeských výjevů.

Další nedokonalost lze spatřit v návaznosti jednotlivých scén. Když Petronel posílá abatyši Magdalenu do pekla, čert Uriáš jí vezme květinu a jde ke stolu. V dalším záběru květina zmizí a už se bez jakéhokoli vysvětlení neobjeví.

Drobná tentokrát historická chyba je pak spojena se zmínkou o svaté Anně. Ve filmu Panna Maria volá na Andulku, čímž odkazuje na svatou Annu. Nicméně svatá Anna byla matkou Panny Marie, tudíž by ji nemohla oslovovat tak, jak je tomu ve filmu.

Ačkoliv tyto chyby nijak neovlivňují kvalitu ani oblibu obou filmů, jsou příkladem toho, že i při svědomité filmové produkci a několika pečlivých kontrolách mohou uniknout drobné detaily.

Zdroj: kfilmu.net, tv.idnes.cz, csfd.cz, kinobox.cz