Fenomén reality show: Nejvíce nás baví sledovat vyhrocené situace a intimní momenty
Reality show jsou často kritizovány jako pokleslá zábava, přesto si drží obrovskou sledovanost. Zdá se, že nás magneticky přitahují ty nejdramatičtější a nejosobnější chvilky.
Od Velkého Bratra po Kardashianky: Jak se zrodila posedlost
Reality show ušly pořádný kus cesty. Začalo to nenápadně už v poválečných letech. Klíčový byl dokument An American Family (1973), který nabídl syrový pohled do života jedné rodiny. V devadesátkách přišla revoluce s MTV a pořadem The Real World: cizinci spolu bydleli a my sledovali jejich interakce a zpovědi.
Na přelomu tisíciletí nás pohltil Big Brother. Izolace, neustálý dohled kamer, soutěžení a hlasování diváků – to ztělesnilo naši touhu po vyhrocených situacích a intimitě. Bylo to plné strategie, emocí i nečekaných zvratů.
Pak přišla éra Kardashianek. Jejich show od roku 2007 předělala kulturu celebrit. Mistrně proměnily rodinný život, včetně intimních momentů jako porodů či hádek, v globální byznys a novou formu celebrity založenou na sebeprezentaci. Dříve jsme sledovali obyčejné lidi v neobvyklých podmínkách, dnes spíše (zdánlivě) běžný život slavných, kde i „realita“ je pečlivě vytvořenou značkou.
Proč se nemůžeme odtrhnout? Psychologie naší fascinace
Co nás na tom tak bere? Jistě voyeurismus – potěšení z pozorování soukromí druhých bez následků. Často si k účastníkům vytváříme jednostranné vztahy, pocit, že je „známe“. Reality show jsou i únikem. Drama a konflikty nás lákají. Někdy se škodolibě radujeme z cizího neštěstí, jindy prožíváme katarzi.
Často se s účastníky identifikujeme, vidíme v nich kus sebe, porovnáváme své životy. A i když tušíme zinscenovanost, stále hledáme záblesky autenticity, „skutečné“ emoce. Možná nás baví i hra na odhalování, co je realita a co produkce.
Jak reality show změnily televizi a slávu
Dopad je obrovský. Jsou levnější na výrobu, takže zaplavily programy. Jejich styl ovlivnil i jiné žánry. Klíčová je interaktivita s diváky, třeba hlasování.

Vytvořily i nový typ celebrit. Z „obyčejných lidí“ se stávají hvězdy a influenceři. Efekt Kardashianek ukazuje, jak vybudovat impérium na osobní značce a zpeněžení soukromí. Sláva se stala dostupnější, ale klade větší nároky na neustálé sebeodhalování.
Stinné stránky: Etika a co to o nás vypovídá
Reality show jsou neustále kritizovány. Časté jsou manipulace ve střižně, ovlivňování účastníků, či předem připravené dějové linky. Mluví se o vykořisťování lidí. Snaha o drama probíhá na jejich úkor a psychický dopad může být vážný.
Jsou i pokřiveným zrcadlem společnosti. Odrážejí a posilují hodnoty, pozitivní i negativní – materialismus, povrchnost, normalizaci agresivity. Mohou mít negativní dopad hlavně na mladé. Někdy ale otevřou i důležitá sociální témata. Paradoxně, naše touha po „vyhrocených situacích“ motivuje producenty k posouvání etických hranic. Když jsou pořady „mírnější“, sledovanost klesá. Jsme v začarovaném kruhu.
Zrcadlo naší doby?
Trvalá přitažlivost reality show, pramenící z naší touhy sledovat vyhrocené situace a intimní momenty, je nezpochybnitelná. Tento žánr změnil televizi, demokratizoval slávu a stal se kulturní silou, i když je plný etických problémů. Je důležité k němu přistupovat kriticky.
Možná naše posedlost vypovídá něco hlubšího o současné společnosti. Ve světě plném upravených online profilů a mediálního šumu možná v reality show, navzdory chybám, podvědomě hledáme zdání autenticity, skutečného lidského spojení a nefiltrovaných emocí. Touhu po něčem „opravdovém“, i když jen na obrazovce.
Zdroje: columbiamagazine, wikipedia, Psychology Today