Když v roce 1933 vstoupil do kin československý film Extase režiséra Gustava Machatého, svět se ocitl tváří v tvář něčemu dosud nevídanému.

Nešlo jen o silně erotický podtext nebo o fakt, že hlavní hrdinka běhá po louce zcela nahá. Skandál vyvolala především jedna scéna: zobrazení ženského orgasmu. Ve své době to bylo naprosto bezprecedentní. Film okamžitě vyvolal vlnu cenzury a zákazu – a to nejen v konzervativních společnostech. Cenzorský zásah provedla i nacistická moc, v čele s Adolfem Hitlerem.

V hlavní roli se objevila tehdy devatenáctiletá Hedy Kiesler, později světoznámá jako Hedy Lamarr. Její výkon byl silný, citlivý a přirozený – a právě to z ní udělalo ikonu. Filmová „nahota“ zde nebyla prvoplánově vulgární, ale sloužila jako prostředek k vyjádření vnitřního stavu postavy. Přesto byl Extase ve své době vnímán jako vysoce provokativní.

Zakázáno, odsouzeno, ale i oceněno

Ve Spojených státech byl zakázán hned několikrát, Vatikán jej odsoudil jako nemorální a Hitler jej zakázal nejen kvůli erotickému obsahu, ale i proto, že Hedy byla židovského původu.

Z dnešního pohledu se může zdát, že jde o poměrně nevinné umělecké dílo, ale v kontextu 30. let 20. století šlo o výjimečný čin. Machatý se nevyhýbal kontroverzi – naopak, hledal způsob, jak vyjádřit touhu, frustraci a osamělost moderní ženy. Film navíc pracuje s kontrastem mezi tělesností a odcizením v manželství – mladá Eva se cítí být uvězněná v nefunkčním vztahu se starším mužem a nachází vášeň až v náhodném setkání s cizincem. Erotika tu není samoúčelná – je to symbol svobody.

Cesta do Hollywoodu a vynález Wi-Fi

Zajímavé je, že Extase slavila i mezinárodní úspěch. Získala cenu na filmovém festivalu v Benátkách, a přestože byla v mnoha zemích zakázaná, jinde se stala předmětem akademických debat. Hedy Lamarr díky ní pronikla do Hollywoodu, kde zazářila v řadě filmů. Později se proslavila také jako vynálezkyně – spolu s Georgem Antheilem vytvořila technologii, která je základem dnešního Wi-Fi.

V roce 2019 prošel film náročnou digitální restaurací díky Národnímu filmovému archivu a společnosti L’Immagine Ritrovata v Bologni. Restaurovaná verze byla představena právě tam, kde kdysi získala cenu – v Benátkách. Po více než osmdesáti letech tak měla Extase svůj comeback. Nejen jako filmový skandál, ale jako uznávané umělecké dílo.

Dnes je Extase vnímána jako jeden z prvních filmů, který dal hlas ženskému pohledu na tělesnost a touhu. A zároveň jako připomínka doby, kdy nahota mohla být důvodem pro zákaz, zákazníkovi k smíchu a diktátorovi k hněvu.

Zdroj: csfd.cz, lidovky.cz, irozhlas.cz