Eliška Křenková se svěřila, že nechtěla natáčet celý den skupinový sex. Proč nakonec podlehla?

Herečka Eliška Křenková je hodně pracovně vytížená a jde z role do role, jak sama říká. Už jste ji mohli zahlédnout v epizodách seriálu Iveta či ve filmech Muži v naději a Probudím se včera.

Mezi její nejnovější počiny patří Hranice lásky či Princezna zakletá v čase 2.  Podle CSFD se poprvé objevila před kamerou v roce 2005, kdy začala hrát v seriálu Ulice a od těch dob je před kamerou neustále.

Mezi tím vším však nemá možnost věnovat se sama sobě, z čehož možná také trochu proudí její psychické problémy. Netají se však tím, že chodí na terapie. „Myslím, že bych byla více nešťastná. Pomáhá mi to i v herectví. Pracujete na své osobnosti a vaše osobnost se do rolí propisuje. Pomáhá mi to i v přístupu ke mně samotné i v práci.“

Právě na snímku Hranice lásky hrála roli Vandy, která žije v otevřeném vztahu. Křenková sama přiznala, že je stydlivá a tohle pro ni nebylo lehké, jelikož roli poprvé odmítla.

„Milostné scény je něco, na co se všichni herci hrozně těší. Jsem ve filmu nahá, ale zároveň je to decentně natočené. Takhle jsme se na tom domluvili.“

S odmítáním rolí má své zkušenosti. „Stalo se mi to i u prvního filmu Jiří pes uprchlík, co jsme spolu točili. Poslal mi scénář a já si řekla, že to snad nemůže myslet vážně. Zavolala jsem mu a říkala mu, ať to přeobsadí. Bylo to na mě moc. On mě ale přesvědčil, že ty věci budou jinak, než jsou napsané na papíře. Kývla jsem na to a ten film mám strašně ráda a jsem na něj pyšná. Pak mi o pár let přišel o pár let později scénář k Hranicím lásky a já jsem Tomášovi říkala, že už se ale opravdu zbláznil,“ řekla herečka, která se s režisérem Tomaszem Wińskim přátelí.

„Říkala jsem mu, že nepůjdu tři dny natáčet, když z toho jeden den se točí skupinový sex. On mě přesvědčoval, že to bude jinak.”

„Film je iluze. Když máte nejvíce vášnivou scénu, tak to neznamená, že vášnivé to je i na place. Točit intimní scény není moc vzrušující, spíše naopak. Člověk je rozhozený a je to nepříjemné. Soustředím se a chci to mít, co nejrychleji za sebou a jít od toho. Chci, aby to vypadalo skvěle, ale soustředím se na hraní. Člověk se musí trochu odpojit sám od sebe, aby s tím byl v pohodě.“ Herečka přiznává, že to, co ve filmu vypadá vášnivě, je na place úplně jiné.

Herečka se nespecializuje na žádný žánr, spíše se zajímá o obsah filmu. „Potřebuji, aby to dobrý scénář, aby to dělal dobrý režisér, dobrý lidi a dobrý kameraman. Když je to inteligentní komedie a dělají to dobrý lidi, tak já se hrozně ráda směju a mám ráda dobrý humor. Mám ráda těžký filmy, ale když začala pandemie a já se dívala na nějaké věci, tak jsem chtěla něco lehkého. To, že točím více alternativnější snímky, je kvůli tématu a kvůli lidem.”

„To, že jdete s čistým štítem a můžete jenom překvapit, je hrozně krátká fáze. Před rokem jsem měla dvě premiéry ve Varech a tím, jak to bylo po lockdownu, tak toho na mě bylo nějak moc. Pozornost hodně lidí mi nedělala dobře a všechno se to potkalo a já se vnitřně zhroutila. Měla jsem pocit, že už není kam jít dál. Pak jsem začala jinak přistupovat sama k sobě, protože jsem na sebe byla opravdu přísná a už jsem tímhle stylem nemohla pokračovat. Musela jsem přehodnotit přístup sama k sobě. Teď se mám raději, snažím se na sebe netlačit a přestala jsem si říkat, že v nové roli musím být lepší než předtím,” svěřila se herečka. Křenková přiznává, že cítí tlak, především když ví, že o ní režiséři mluví v dobrém a očekávají od ní kvalitní výkony.

Podcast, na kterém rozhovor vyšel, se jmenuje Mezi čtyřma očima s Helenou Šulcovou a můžete si jej poslechnout právě na Youradio Talk.

Zdroj: Youradio Talk, CSFD