Distribuce filmů: Důležitá je také kvalita kopií původního snímku

Streamovat film nebo seriál je dnes otázka pár kliknutí. Ale za touhle jednoduchostí je celý řetězec procesů, technologií a rozhodnutí, o kterých většina lidí nemá ani tušení. Ať už jde o obrazovou kvalitu, způsob přenosu nebo ochranu před piráty – bez všech těchto prvků by z toho nebyl večer s popcornem.

Film není hotový, když se dotočí. Tehdy to teprve začíná

Řekněme, že filmaři právě dotočili nový seriál nebo celovečerák. První, co se řeší, není premiéra, ale technická stránka. Finální verze – tzv. master – se dolaďuje do posledního detailu. Barvy, zvuk, titulky, verze pro různé jazyky, formáty pro mobily, pro televize, pro kina. Jedna a ta samá scéna se může připravit v desítkách různých variant.

Proč? Protože jinak vypadá obraz na velké 4K televizi a jinak na mobilu v MHD. A když se něco odbude hned na začátku – třeba špatně zakóduje obraz nebo nezvládne barvy – už se to v další fázi nezachrání. Divák si toho všimne. Třeba ne hned, ale určitě to podvědomě pozná. A působí to amatérsky.

Platformy jako digitální kina. Ale mnohem chytřejší

Netflix, Disney+, Voyo nebo Apple TV+ – dnes už to nejsou jen online půjčovny, ale spíš sofistikovaná digitální kina. Zvládají nejen nabídnout obrovskou knihovnu obsahu, ale hlavně přehrát cokoli, kdykoli, komukoli. A to na stovkách různých zařízení.

Za tím vším je technologie, která nepřetržitě vyhodnocuje, jaký máte internet, jaké zařízení, kde se nacházíte a co jste už viděli. A podle toho vám film nejen doporučí, ale i naservíruje tak, aby běžel bez zádrhelů. I když vám doma zrovna všichni stahují fotky na iCloudu.

CDN: Tajemná zkratka, bez které by to nešlo

Jedna z věcí, o které se moc nemluví, ale bez ní by to celé nefungovalo, je tzv. CDN – content delivery network. Představte si to jako síť serverů po celém světě, které mají připravené kopie nejoblíbenějších filmů a seriálů.

Když si pak večer pustíte nový díl, přehraje se z nejbližšího možného místa. Klidně z uzlu pár kilometrů od vás. Ne z centrálního serveru někde v Kalifornii. Tím se šetří čas, internetová kapacita a hlavně vaše nervy. Protože to neběží pomalu, neseká se to a nezačíná to točit to prokleté „kolečko načítání“.

Ochrana obsahu: Proč je důležité, že to nejde jen tak stáhnout

Filmy jsou dnes digitální, ale pořád jsou to produkty s hodnotou. A pirátství je bohužel pořád aktuální problém. Proto platformy používají různé ochranné systémy, kterým se říká DRM.

Jednoduše řečeno: i když máte video na zařízení, bez oprávnění si ho nepustíte. A zkopírovat ho? Taky ne. Videa jsou šifrovaná, přehrávače ověřené, a všechno se děje na základě licencí.

Některé služby dokonce vkládají neviditelné značky, podle kterých se dá poznat, odkud unikla pirátská verze. Takže i když se něco „proflákne“, studio ví, odkud to přišlo. A může zakročit.

Jak to celé funguje v praxi?

Celý proces není úplně sexy, ale funguje jako dobře seřízený stroj:

1. Film se dokončí v nejlepší možné kvalitě.

2. Vyrobí se různé verze – podle zařízení, rozlišení, jazyků.

3. Všechno se nahraje na servery a rozdistribuuje do CDN sítě.

4. Aktivuje se DRM, přidají se metadata, titulky, náhledy.

5. Uživateli se zobrazí náhled a tlačítko „přehrát“.

6. Algoritmy vyberou správnou verzi – podle rychlosti netu a kvality displeje.

7. Film se spustí a běží tak, aby se nesekal, i kdyby vám doma někdo zrovna stahoval 40 GB update na PlayStationu.

Co nás čeká dál? Chytřejší, rychlejší, bezpečnější

Technologie jdou dál. Nové kodeky (např. AV1) dokážou zkomprimovat video tak, že vypadá líp a přitom spotřebuje míň dat. Což ocení každý, kdo kouká třeba přes mobilní data.

Rozvíjí se i streamování přes 5G. Zatím to není standard, ale směřuje to k tomu, že si v budoucnu pustíte nový film třeba na parkovišti nebo ve vlaku – a pojede jako po másle.

A samozřejmě: čím víc se svět přesouvá online, tím víc se bude řešit ochrana. Už teď jsou některé platformy tak dobře zabezpečené, že si s nimi neporadí ani ostřílení piráti. Což je pro tvůrce dobrá zpráva.

Je to všechno větší, než si myslíme

To, že dneska koukáme na film pár minut po premiéře z druhého konce světa, není zázrak. Je to výsledek chytré infrastruktury, technologií a spousty práce, která není vidět. Ale bez ní bychom se vrátili zpět do doby, kdy jsme čekali, až to dají v televizi. A to už nikdo nechce.

Zdroj: life.forbes.cz, kinobox.cz