Coogan Act: Chrání výdělky dětských herců před rozfofrovaním rodiči

Ve zlaté éře Hollywoodu se dětské hvězdy staly symbolem snu, který si každý chtěl splnit. Roztomilé tváře na plátnech kin přinášely studiu astronomické zisky a jejich malí představitelé vydělávali částky, o kterých se dospělým ani nesnilo. Problém byl, že peníze neviděly děti, ale jejich rodiče. Ti často žili, jako by vymysleli kouzelný trik na nevyčerpatelné bohatství.

Jackie Coogan: chlapec, který rozesmál svět a rozplakal vlastní peněženku

Když se v roce 1921 objevil po boku Charlieho Chaplina ve filmu The Kid, stal se Jackie Coogan okamžitě jedním z prvních dětských idolů filmového plátna. Publikum ho milovalo, peníze se jen hrnuly a zdálo se, že budoucnost je pro něj jedna velká pohádka. Jenže pohádky v Hollywoodu často končí jinak, než byste čekali.

Když Jackie dospěl, zjistil, že z jeho jmění nezbylo téměř nic. Jeho rodiče totiž peníze utratili za luxusní domy, auta a drahé večírky. Jackie podal žalobu a hájil se tím, že si myslel, že peníze jsou jeho. Jeho matka mu na to odpověděla, že všechny peníze byly vlastně rodinné a on má být rád, že vůbec něco dostal. Jinými slovy, díky za tvůj talent, ale účty patří nám.

Hollywoodské děti v pasti

Jackie Coogan rozhodně nebyl jediný, komu se sen o bohatství změnil v noční můru. Ve třicátých letech se Hollywood hemžil dětskými hvězdami a s nimi i rodiči, kteří v dětech často viděli vstupenku do klubu bohatých a slavných. Judy Garland, Shirley Temple nebo Mickey Rooney byli miláčky celého národa a jejich jména znali lidé po celém světě. Jenže spousta z nich nakonec skončila s prázdnými kapsami a hlavou plnou účtenek.

Dětské hvězdy pracovaly od rána do večera, klidně i šest dní v týdnu. O nějakých pracovních právech si mohly nechat jen zdát. Neexistovala pravidla, která by chránila jejich zdraví, natož jejich bankovní účty. Rodiče drželi všechny nitky v rukou a často se rozhodovali, že nejlepší investice je nová vila u oceánu, čtvrtý kabriolet nebo šperk, který by oslnil i hollywoodské reflektory. Děti pak na konci kariéry zjistily, že jejich životní úspory zmizely rychleji než popcorn, když si k vám v kině přisedne kamarád, který nic nezaplatil.

Coogan Act: záchranná brzda pro dětské hvězdy

Příběh Jackieho Coogana měl tak velký ohlas, že se jím začali zabývat politici i právníci. V roce 1939 vznikl Coogan Act, zákon, který měl konečně postavit mezi děti a jejich rozhazovačné rodiče pevnou hráz. Podle něj museli rodiče odkládat část výdělku dítěte na speciální účet, ke kterému se mladý herec dostal až po dosažení plnoletosti. Myšlenka byla jednoduchá. Pokud dítě vydělává miliony, mělo by si z těch milionů taky něco užít.

Příběh Jackieho Coogana ukazuje, že i když vám rodiče rozfofrují miliony za třetí vilu a šampaňské na večírcích, pořád z toho může vzejít něco dobrého. Díky jeho boji mají dnešní dětské hvězdy větší šanci, že si po konci kariéry odnesou domů nejen podepsaný plakát a plyšového Oscara, ale taky nějaké to číslo na účtu.

Ne všechno vyřešil zákon

I když Coogan Act existuje dodnes, není dokonalý. V průběhu let se ukázalo, že i přes ochranná opatření někteří rodiče našli kreativní způsoby, jak peníze obejít. Investovali je do pochybných projektů, podnikání nebo si prostě vypláceli zbytek výdělků pod různými záminkami. Některé dětské hvězdy tak stále čelily problémům, i když zákon měl být jejich štítem.

Příklady by se našly i v moderní době. Někteří herci, kteří v devadesátých letech vydělávali miliony, vyprávěli o tom, jak po dosažení dospělosti zjistili, že z jejich účtů nezbylo skoro nic. Vzorec je stále podobný. Dítě tvrdě pracuje, rodiče nakupují, a když skončí světla reflektorů, zůstane jen vzpomínka a prázdná peněženka.

Sláva, která má vysokou cenu

Hollywoodská dětská sláva vypadá na plakátech kouzelně, ale realita je často mnohem drsnější. Dětství trávené na natáčení, tlak na výkon a obrovská očekávání dokázala děti vyčerpat fyzicky i psychicky. Když k tomu připočtete finanční nejistotu, je jasné, že mnohé hvězdy zaplatily za svou kariéru příliš vysokou cenu.

Naštěstí Cooganův příběh ukazuje, že i když vám někdo sebere všechny úspory a nechá vás jen s úsměvem na starých plakátech, pořád z toho může vzejít něco dobrého. Díky jeho smůle mají dnešní dětské hvězdy větší šanci, že po konci kariéry najdou na účtu víc než jen drobné na lístek do kina.

Lekce z Hollywoodu pro všechny rodiče

Poučení je jednoduché. Rodiče by měli pamatovat, že když jejich dítě vydělává miliony, není to automaticky pozvánka k tomu koupit si ostrov nebo sbírku jachet. Peníze dítěte by měly být skutečně jeho. A děti by si zase měly pamatovat, že i když se stanou hvězdami, je dobré mít po ruce někoho, kdo pohlídá jejich účet. Nejlépe někoho, kdo si myslí, že nejlepší investicí je spořicí účet, a ne bazén ve tvaru Mickey Mouse.

Zdroj: hindustantimes, blogs, wikipedia