Clara Bow: Ikona 20. let, která díky svému temperamentu získala přezdívku „Brooklynský požár“
Byla divoká, nespoutaná a nebezpečně okouzlující. Clara Bow rozžehla Hollywood jako sirka v sudu benzínu a svým šarmem uhranula celou generaci. V éře, kdy se ženy měly držet při zemi, ona vzlétla ke hvězdám. Její sláva však hořela stejně rychle jako vosk svíčky na večírku v domě plném kouře.
Narodila se v roce 1905 v newyorském Brooklynu do rodiny, kde láska neměla na růžích ustláno. Otec pil, matka bojovala s duševní nemocí a Clara většinu dětství trávila sama. Přesto v sobě nosila oheň, který odmítal pohasnout. V roce 1921 poslala svou fotografii do soutěže magazínu Motion Picture a vyhrála. Z malé chudé dívky se během pár let stala tváří nové generace.
Hollywood byl v té době hladový po nových hvězdách a Clara měla všechno, co bylo potřeba. Nejenže byla krásná, ale působila opravdově. Její živelný temperament, přirozenost a neuhlazená energie z ní udělaly symbol moderní dívky, která pije, tančí, miluje a nestydí se za to. Byla ikonou jazzového věku, ale mnohem víc než to. Byla zrcadlem doby, která se chtěla bavit a zapomenout na válku.

Zrození It Girl a raketový vzestup
Její přezdívku Brooklynský požár vymysleli novináři. Ale opravdu se proslavila díky filmu It z roku 1927, kde ztvárnila prodavačku, která svým kouzlem získá srdce bohatého muže. Právě tehdy se zrodilo označení It Girl. Žena, která má ono neuchopitelné něco. Clara měla to zvláštní kouzlo nejen ve filmu, ale i ve skutečném životě. Stačilo, aby se podívala do kamery, a lidé v kinech tajili dech.
V době největší slávy točila i deset filmů ročně a vydělávala přes pět tisíc dolarů týdně, což tehdy představovalo astronomickou částku. Její filmy byly kasovními trháky a studio Paramount ji drželo jako korunní klenot. Přesto byla Clara úplně jiná než ostatní herečky. Nenosila falešné úsměvy a nehrála si na dámu. Byla hlučná, smála se nahlas a tančila na stole. Ve městě andělů, kde si všichni na něco hráli, byla ona syrově skutečná.
Těžká daň za slávu
Hollywood miluje výstřednost, ale jen do určité míry. Clara byla milována publikem, ale nenáviděna tiskem. Každý její krok byl sledován, každý skandál nafouknut do rozměrů bouře. A že jich bylo. Milenci, večírky, koupání bez šatů. Až příliš mnoho emocí na éru, kdy bylo od žen očekáváno, že budou mlčet a hezky se usmívat.
Navíc s příchodem zvukového filmu se ukázalo, že ne každá hvězda mlčenlivého stříbrného plátna zvládne novou éru. Clara měla silný brooklynský přízvuk, který se hollywoodským producentům zdál příliš drsný. Měla také čím dál větší psychické potíže, které se časem prohlubovaly. V roce 1933, pouhých osm let po svém velkém průlomu, odešla ze scény. Bylo jí tehdy jen dvacet osm let.

Odkaz, který přežil celé století
Clara Bow nezapadla do škatulky dokonalé hollywoodské hvězdy. A právě proto si ji lidé pamatovali. Svou autenticitou ovlivnila nejen generace hereček, ale i celý přístup ke slávě. Marilyn Monroe o ní později řekla, že Clara byla první, která ukázala, jak být přitažlivá, aniž by to působilo uměle. Její vliv zasáhl i módu, styl a pohled na ženskou svobodu v éře, která ženy omezovala.
V pozdějších letech žila v ústraní. Pečovala o své děti a psala dopisy. Zemřela v roce 1965 v tichu a bez pozornosti, jaké se jí kdysi dostávalo na každém kroku. Svět na ni na chvíli zapomněl, ale její tvář se čas od času znovu objeví na plátně, a s ní i celý ten bouřlivý duch dvacátých let. Když se dnes mluví o ženách, které otřásly pravidly a vystoupily z řady, její jméno mezi nimi nikdy nechybí.
Oheň, který nezhasl
Clara Bow nebyla jen další hollywoodskou kráskou. Byla fenoménem i živlem. Dívkou, která se neptala, jestli může, ale prostě to udělala. Dobyla svět filmového průmyslu v době, kdy ženy nesměly ani řídit auto bez povolení manžela. A i když její hvězda zhasla příliš brzy, světlo, které vyslala do světa, září dodnes.
Zdroje: Wikipedie, Britannica, Mental Floss