Audrey Hepburn: Možná nevíte, že během okupace málem zemřela
Když se řekne Audrey Hepburn, většina z nás si představí elegantní ženu v černých šatech z filmu Snídaně u Tiffanyho nebo okouzlující princeznu z Prázdnin v Římě. Málokdo ale ví, že tahle křehká kráska prošla během druhé světové války peklem, které ji málem stálo život. Mladá Audrey zažila hladomor, teror a utrpení, které formovalo nejen její osobnost, ale i celou její budoucí kariéru.
Když se jí rozpadl svět
Audrey se narodila v roce 1929 v Bruselu. Maminka byla holandská šlechtična, táta obchodník. Když jí byly tři, přestěhovali se do Anglie. Pak v roce 1935 táta prostě vzal kufr a odešel. Tohle Audrey nikdy nepřebolelo. Maminka se s malou vrátila do Holandska. Myslely si, že začnou nový život, ale čekalo je peklo. Audrey jako malá zbožňovala tanec. Maminka si půjčovala peníze na taneční hodiny, protože věřila, že z Audrey bude hvězda. Malá snila o kariéře tanečnice. Netušila ale, že za pár let bude bojovat o život.
Okupace
V roce 1940 vtrhli do Holandska nacisti a ze dne na den se normální život změnil v noční můru. Audrey bylo jedenáct, když začalo nejhorší období jejího života. Nacisti brali úplně všechno – jídlo, palivo, všechno cenné. Audrey musela přestat chodit na tanec – na taneční hodiny nebyly peníze. Audrey, i když jí bylo jen jedenáct, pomáhala partyzánům! Roznášela jim tajné zprávy a peníze. Protože byla malá tanečnice, dokázala projít německými hlídkami bez problémů. Ceny jídla vzrostly o tisíc procent! Rodina postupně prodávala všechno – šperky, nábytek, oblečení.
Hladová zima
Pak přišla zima 1944–1945. Nacisti úplně zastavili dovoz jídla. Audrey bylo patnáct a doslova bojovala o život. Měly jen 400 kalorií denně – čtvrtina toho, co potřebujete. Jedli cibule tulipánů z parků a pili kávu z pražených žaludů. Audrey často celé dny ležela, protože neměla sílu se pohnout. Vážila jen 39 kilo při výšce 170 centimetrů. Byla jak živá kostra. Doktoři po válce řekli, že byla pár týdnů od smrti. I v téhle situaci pořádala tajné taneční představení, aby lidem zlepšila náladu. Tohle bylo její první vystoupení před publikem – vzniklo v nejhorších chvílích života!
Konec pekla, ale jizvy zůstaly
V roce 1945 dorazili Britové a Kanaďané – a to byl podle Audrey nejšťastnější den jejího života. Nikdy nezapomněla na chvíli, kdy uviděla první spojenecké tanky. Vojáci přivezli jídlo a léky. Audrey pomalu přibírala, ale škody už byly napáchané. Celý život pak měla problémy s trávením a nikdy se úplně nevzpamatovala. Ale nejhorší byly ty psychické následky. Celý život trpěla úzkostmi a depresemi, které skrývala za krásným úsměvem. A víte co? Nikdy se nezbavila strachu z hladu. I když byla později super slavná a bohatá, pořád si doma skladovala zásoby jídla. Prostě pro jistotu.
Jak se stala hvězdou
Tohle všechno, co prožila, z Audrey udělalo úžasnou herečku. Ty smutné oči a ta křehkost – to nebylo hraní. To byly opravdové emoce z toho, čím si prošla. Po válce se přestěhovala do Londýna a začala jako modelka. A pak v roce 1953 zahrála princeznu v Prázdninách v Římě – a rovnou dostala Oscara. Její postavy byly často podobné jí samé – křehké holky, které prošly těžkým obdobím, ale nevzdaly to. Za filmy brala od čtvrt milionu dolarů až po milion – to je v dnešních penězích 15–20 milionů korun za jeden film.
Pomoc ostatním
Kvůli svým zkušenostem se Audrey rozhodla pomáhat chudým dětem.Věděla, jaké to je nemít co do úst. V roce 1954 se stala ambasadorkou UNICEF. Jezdila do nejchudších zemí – Etiopie, Somálska, Bangladéše. Viděla děti, které jí připomínaly sebe samu. Za tuhle práci dostala Prezidentskou medaili svobody – nejvyšší americké civilní vyznamenání. Audrey Hepburn nebyla jen krásná herečka – byla to žena, která prošla peklem a stala se inspirací pro miliony lidí. Ta elegance a půvab skrývaly dramatický příběh přežití. Válka ji naučila si vážit života a pomáhat ostatním v těžkých chvílích. Možná právě proto je její odkaz tak silný – nebyla to jen hvězda z filmů, ale opravdový člověk, který věděl, co znamená soucit.
