Podívejte, jak vypadal Andrej Babiš jako mladý. Byl k nerozeznání podobný slavnému americkému herci

V zákoutích českého internetu se občas objeví fascinující postřeh: vizuální podoba mladého Andreje Babiše nápadně připomíná herce Dustina Hoffmana v roli Dutche Schultze ve filmu Billy Bathgate z roku 1991.

Je to zajímavý paradox. U osobnosti, jejíž život je dnes pod drobnohledem, překvapivě chybí všeobecně známé fotografie z formativních let. Vzniká tak prostor pro představivost, jakýsi myšlenkový experiment.

Co hledáme, když se nemůžeme podívat do tváře mladého muže? Možná jen hru náhody, ale možná také archetyp – nadčasový příběh o ambicích a cestě na vrchol.

Tento text si neklade za cíl hodnotit ani vynášet soudy. Je to spíše malé zamyšlení nad tím, jak se určité strategie a způsoby sebeprezentace opakují v čase. Když chybí reálný obraz, zaměřme se na symboliku a styl vyprávění příběhu.

Filmový portrét muže, který šel proti systému

Snímek Billy Bathgate, ačkoliv se nikdy nestal kasovním trhákem, nám nabízí zajímavý portrét. Postava Dutche Schultze, jak ji ztvárnil Dustin Hoffman, není jen jednorozměrný padouch. Je to především „pivní baron z Bronxu“, hlava komplexního podniku a muž s nesmírným vlivem.

Klíčovým rysem jeho charakteru je pocit, že je neustále obětí nějaké křivdy ze strany mocnějších. To pohání jeho nekompromisní a často nevyzpytatelné jednání. Film ho vykresluje jako člověka dvou tváří – na jedné straně dokáže být velkorysý a loajální, na druhé straně jde tvrdě a bezohledně za svým cílem.

Nejpoučnější je scéna, kdy Schultz čelí soudu za daňové úniky. Místo aby bojoval s institucemi v jejich vlastní aréně, přesune celou svou operaci do malého města. Tam si začne pěstovat image dobrosrdečného a štědrého mecenáše. Rozdává dary, podporuje místní komunitu a prezentuje se jako občan, kterému establishment ubližuje.

Tato taktika přímého oslovení „lidu“ je nakonec úspěšná a porota ho zprostí obžaloby. Je to mistrovská ukázka práce s veřejným míněním a budování osobního příběhu, který jde proti oficiální verzi.

I historická předloha filmové postavy, Arthur Flegenheimer, byl známý tím, že ačkoliv byl produktem drsného prostředí prohibiční éry, dokázal si pěstovat překvapivě pozitivní veřejný obraz. Byl to muž, který pochopil sílu vyprávění a přímého kontaktu s lidmi, což mu umožnilo obcházet zavedené struktury moci.

Moderní příběh o úspěchu a strategii

A nyní se podívejme na příběh Andreje Babiše. Díky tomu, že část mládí strávil v zahraničí a vystudoval špičkovou ekonomii, měl do kariéry skvěle našlápnuto. Sám se navíc nikdy netajil tím, že jeho hlavní motivací byla touha uspět a vydělat peníze – což je ostatně něco, co pohání vpřed většinu úspěšných byznysmenů.

Jeho start v byznysu, zejména osamostatnění Agrofertu od mateřského Petrimexu, je dnes již legendou českého kapitalismu 90. let. Byl to odvážný a riskantní manévr, který ukázal jeho obrovský obchodní talent a nekompromisní tah na branku. Právě zde se zrodil jeho obraz schopného manažera, který si jde za svým.

Když vstoupil do politiky, přinesl si s sebou podobný styl. Postavil se do role úspěšného byznysmena, který chce „řídit stát jako firmu“ a bojovat proti „tradičním politikům“.

Jeho komunikační styl, především formát „Čau lidi“, je moderní obdobou roky známé strategie – snaha vytvořit si přímé, osobní a nezprostředkované pouto se svými příznivci a obejít tak tradiční média.

Odraz v zrcadle, nebo jen chytrý konstrukt?

Když se vrátíme na začátek – k náhodné podobě tváří – možná v ní můžeme vidět víc než jen hříčku přírody. Příběh o ambiciózním muži, který se postaví systému a mistrně komunikuje s veřejností, je jistě nadčasový.

Je však na místě se také zamyslet nad druhou možností. Není celá tato paralela spíše jen chytrým konstruktem, příběhem, který vzešel z hlav jeho politických odpůrců?

Podobnost tváří mohla posloužit jako dokonalý základ pro vytvoření narativu, který má vyvolat určité asociace. Je to legitimní srovnání, nebo jen účelová nálepka?

Podoba mladého Andreje Babiše s filmovou postavou tak může být fascinující shodou náhod.

Zdroje: hitradiozlin.cz, wikipedia.cz, ew.com, Pinterest