Alena Vránová: Princezna Krasomila se zamilovala do mladého krále
Většině z nás se vybaví Pyšná princezna, slyšíme-li jméno slavné herečky, kde ztvárnila krásnou, ale i odvážnou princeznu Krasomilu. Život této herečky však nebyl vždy pohádkový.
Alena Vránová se narodila 30. července 1932 v Praze, odkud se po smrti otce odstěhovala s maminkou do jižních Čech. Po návratu do Prahy začala záhy projevovat divadelní talent – stala se členkou Dismanova dětského rozhlasového souboru a posléze se s úspěchem přihlásila na DAMU.
Už v rámci studií na sebe upozornila talentem a šarmem. Po absolutoriu získala angažmá v Divadle ABC, kde spolupracovala hlavně s Janem Werichem, který si ji všiml právě při natáčení Pyšné princezny režiséra Bořivoje Zemana. Její filmová kariéra odstartovala rovnou hvězdně, a to právě rolí princezny Krasomily, která ji katapultovala mezi největší hvězdy tehdejší československé kinematografie.
V následujících letech se nadále věnovala filmu, ale i divadlu a televizi. Zahrála si v mnoha dramatických i komediálních rolích, například ve filmech Dovolená s Andělem (1952) nebo Hudba z Marsu (1955). Z posledních let je známá její role paní ředitelky ve filmu Vratné lahve (2007) a fanoušci seriálů ji mohli vidět také v Obchoďáku (2012). Nejslavnější role nicméně zaznamenala na divadelních prknech. Její hlas byl také dobře známý z rozhlasových her a dabingu.
Osobní život plný zvratů
Profesní život Aleně Vránové nadále vzkvétal, doma se však potýkala s mnoha problémy. Jejím prvním manželem byl herec Vladimír Ráž, se kterým se sblížila právě při natáčení fenomenální Pyšné princezny, kdy byla ovšem ve vztahu s Pavlem Kohoutem. Jejich vztah byl proto neustále sledován veřejností a pohádkový konec se nakonec nekonal. Manželství skončilo rozvodem, což pro Vránovou bylo bolestné období. Později se provdala za divadelního režiséra Pavla Hradila, se kterým strávila mnoho let, ale i tento vztah poznamenaly problémy.
Nenechat na sobě nic znát
I přes osobní nesnáze zůstala Alena Vránová oddaná herectví. Věnovala se divadlu, rozhlasu i televizi a její herecké výkony byly vždy oceňované. Za své získala také řadu ocenění – v roce 1997 získala cenu Thálie za inscenaci Bouřlivé jaro, následovanou v roce 2016 cenou Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Je také nositelkou ceny Františka Filipovského z roku 2008 za nadabování slečny Marplové ve filmu To je vražda.
Alena Vránová vytvářela převážně postavy krásných a sebevědomých žen a dodnes zůstává symbolem elegance, talentu a síly. Přestože její život nebyl vždy tak pohádkový jako filmové role, její odkaz v české kultuře zůstává nesmazatelný.
Zdroj: fbd.cz, zeny.iprima.cz, kinobox.cz
