Smutná vize budoucnosti: Hudební umělci mizí ze světa. Umělá inteligence je zlikviduje jednoho po druhém

Hudba už dávno není jen o kytaře v garáži a nocích ve studiu. Do hry vstoupila umělá inteligence a s ní i úplně nové dilema: kdo je vlastně autor a komu patří hudba, kterou posloucháme. AI dokáže napodobit hlasy slavných zpěváků, složit chytlavou melodii a vypustit ji do světa dřív, než stihnete napsat refrén. Pro jedny fascinující nástroj, pro druhé hrozba, která může rozbořit celý průmysl.

Drake zpívá píseň, kterou nikdy nenahrál

Před dvěma lety se po internetu šířil track Heart on My Sleeve. Znělo to, jako by ho nazpívali Drake a The Weeknd. Jenže oba o žádné nahrávce nevěděli. Anonymní autor použil umělou inteligenci, aby jejich hlasy „oživil“ v úplně nové skladbě. Miliony poslechů během pár dní, a pak rychlý konec – nahrávací společnosti skladbu stáhly. Poprvé se ukázalo, jak jednoduše může AI zbořit hranici mezi originálem a podvrhem.

Češi poslali jasný vzkaz

Do hry se brzy vložil i český soud. Rozhodl, že dílo vytvořené čistě umělou inteligencí není chráněno autorským právem. Autor musí být člověk, nestačí jen zadat do stroje pár slov. Tenhle verdikt je důležitý: dává jasně najevo, že právní řád stojí na straně lidské kreativity, ne algoritmů.

Když vydavatelství zaútočí

Hudební molochy nenechaly nic náhodě. Universal, Sony i Warner zažalovaly startupy Suno a Udio, které nabízejí generování hudby na počkání. Podle žalob trénovaly své modely na chráněných nahrávkách bez povolení. Z pohledu vydavatelů je to krádež v přímém přenosu. Z pohledu uživatelů? Zázrak, kdy stačí pár vět a máte vlastní skladbu. Právní bitvy, které teď běží v Americe, mohou změnit podobu hudebního průmyslu na dlouhé roky.

Hlas jako majetek

Ve Spojených státech se řeší ještě jiná věc – klonování hlasů. Tennessee přijalo zákon známý jako ELVIS Act. Zakazuje vytvářet falešné nahrávky bez svolení samotného interpreta. Proč? Protože deepfake hlasů už dávno není sci-fi. Najednou se objevují „nové“ písně s Elvisem nebo s aktuálními hvězdami, a to bez jejich vědomí. Hlas je ale součást identity – a teď už také zákonem chráněná.

Kolik zůstane hudebníkům

Björn Ulvaeus z ABBY varuje, že muzikanti můžou přijít až o čtvrtinu příjmů během pár let.  Podle Ulvaeuse je fér, aby měli podíl i ti, jejichž tvorba posloužila jako základ pro učení strojů. Bez lidských skladeb by totiž žádná AI nikdy nezazpívala.

Streamingové platformy v protiútoku

Ani streamovací služby nezůstávají pozadu. Deezer už začal označovat písně vytvořené umělou inteligencí a odmítá vyplácet tantiémy tam, kde hrozí podvod. Podle jejich čísel pochází skoro pětina nových nahrávek právě z AI. Pro jedny vítaná pestrost, pro druhé zahlcení hudbou bez emocí.

Kapela, která nikdy neexistovala

Spotify zažilo i zvláštní kauzu. Objevila se kapela Velvet Sundown, která nasbírala miliony poslechů. Problém? Žádní členové ve skutečnosti neexistovali. Šlo o projekt postavený na algoritmech s trochou lidského dohledu. Tvůrci tvrdili, že jde o umělecký experiment. Posluchači se ale cítili podvedeni. A otázka, kde končí experiment a začíná klam, zůstává viset ve vzduchu.

Hudba stojí na rozcestí. AI může otevřít dveře k novým nápadům a inspirovat, zároveň ale hrozí, že z ní zmizí to, co ji dělá jedinečnou – osobní příběh a emoce. Jestli si hudební svět udrží lidský rozměr, ukážou nejen soudní spory a nové zákony, ale hlavně to, co budou chtít poslouchat sami fanoušci.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, Kult, České noviny