Dnes se celé Česko zamkne v 20:00 doma a neodlepí se od Prima MAX. Kdo neviděl tenhle film, jako by vůbec nežil
Sledovat v Google Zprávách
V osm večer usednou diváci k Prima MAX k filmu Všemocný. Pro část publika je to návrat ke známému titulu, pro druhé první setkání s příběhem, který až nepříjemně přesně mluví o době, v níž se člověk posuzuje podle výkonu, rychlosti a schopnosti zvládat víc, než je lidské. Bez předchozí znalosti filmu úplně stačí vědět, že sledujeme muže, který náhle získá schopnost fungovat na doraz, a zjistit, co to udělá s ním a s jeho okolím.
O co jde bez spoilerů
Eddie Morra je neúspěšný autor, který nedokončí ani stránku, zadlužený, rozhádaný sám se sebou. Dostane se k tajemné látce, která mu na čas otevře přístup k plné paměti, soustředění a analytickému myšlení. Během krátké doby zvládá psát, obchodovat, číst lidi, proniknout do financí i politiky. To, co ostatním trvá roky, on zvládne během několika dní.
Klíčové není detailní vysvětlení pilulky, ale princip. Film překládá současný sen mnoha lidí do jedné filmové zkratky. Kdyby existoval způsob, jak obejít únavu, chaos, zahlcení a okamžitě se stát lepší verzí sebe sama, kdo by odolal. Film z toho dělá thriller, ale zároveň nabízí komentář k tomu, jak moc touha po zrychlení a náskoku formuje práci, školu i vztahy.
Kult maximálního výkonu bez tlačítka pauza
Všemocný přehání, ale vychází z reálného nastavení. V práci se často předpokládá, že člověk zvládne víc projektů, víc komunikace, víc dostupnosti. Firmy měří výkon, rychlost reakce, počet výstupů. Podle Světové zdravotnické organizace trpí duševní poruchou přibližně 15 procent pracujících, přičemž deprese a úzkosti vedou každoročně ke ztrátě zhruba 12 miliard pracovních dní a zhruba 1 bilionu dolarů na produktivitě. OECD odhaduje, že celkové náklady spojené s duševním onemocněním přesahují v zemích EU 4 procenta HDP.
Film tak nepřímo ukazuje paradox. Snažíme se být efektivnější, chytřejší a odolnější, ale systém, který odměňuje jen špičkové tempo, vytváří prostředí, kde je psychický kolaps běžným rizikem. Eddieho přepnutí na režim superčlověka jen zvýrazňuje, jak moc se v běžném životě očekává, že podobný výkon podáme bez jakéhokoliv filmového kouzla.
Kdo má přístup k posílení, má náskok
Příběh Všemocného také ukazuje nerovnováhu moci. Eddie získá jen jednu výhodu navíc, ale ta ho okamžitě posune do jiné ligy. V realitě tuto roli nehrají tajné látky, ale přístup k dobrému vzdělání, datům, technologiím a kontaktům. Kdo má kvalitní informace, analytické nástroje a podporu expertů, rozhoduje rychleji a lépe než ten, kdo jen podepisuje smlouvu, které pořádně nerozumí.
Podle analýz OECD souvisí část ekonomických nerovností právě s rozdílným přístupem k informacím a schopností je využít. V tomto světle film funguje jako jednoduchá metafora pro společnost, kde se výhoda násobí těm, kteří už jsou nahoře. Není to jen příběh jednoho génia, ale ukázka, jak nebezpečné je, když rozhodování o penězích a moci drží malá skupina rychlejších hráčů.
Normalizace chytřejší hlavy na povel
Ve filmu je posílení mozku výjimečné. V běžném životě se tlak na vyšší výkon projevuje méně nápadně. Nápoje na energii, doplňky na soustředění, multitasking jako standard, pracovní e-maily pozdě večer, studium a práce zároveň. Výzkumy ukazují, že část studentů a mladých profesionálů sahá po různých prostředcích pro lepší koncentraci.
Důležitý signál není senzacechtivá představa masového dopingu, ale tiché přesvědčení, že běžný výkon nestačí. V tomto kontextu film funguje jako zrcadlo. Ukazuje, jak lákavé je přijmout myšlenku, že problém není v systému, ale v jednotlivci, který si má jen najít způsob, jak být rychlejší, chladnější, produktivnější.
Co si z Všemocného odnést, i když ho vidíte poprvé
Pro diváka, který film nezná, je Všemocný srozumitelný příběh o náhlém úspěchu a jeho ceně. Přesah pro dnešní publikum spočívá v jednoduché úvaze. Nejde o tajnou tabletku, ale o každodenní rozhodování, co považujeme za normální. Kolik přesčasů je ještě v pořádku. Jak často přepisujeme vlastní hranice, aby to dobře vypadalo v reportu. Jestli chceme systém, který počítá jen výsledky, nebo i cestu k nim.
Všemocný se dá číst jako thriller o schopnostech, ale i jako varování před tím, co se stane, když z člověka uděláme nástroj bez práva zpomalit.
