Kam se poděl malý Jirka ze Slunce, seno: Na film se vykašlal a je teď tak bohatý, že mu herci mohou jen závidět
Sledovat v Google Zprávách
V Hošticích běžel bos po dvoře, v kapse kuličky a na jazyku drzá odpověď. Kamera ho milovala, publikum taky. Pak ale zhasla světla, klapka spadla naposledy a malý Jirka zmizel. Ne do zapomnění, ale do života, který je bohatší než jakýkoliv honorář.
Vzpomínáte na ten švih, s jakým Jirka Škopek dokázal zcela vážně pronést i tu největší lotrovinu? Za tou tváří stál dětský herec Martin Šotola. Hrál ve všech třech dílech, od prvních jahod po pár facek a erotiku. A pak uhnul stranou. Ne k dalším scénářům, ale ke světu, kde se počítají konkrétní změny v ulicích, nikoli body v ratingu. Kdo tedy Jirku hrál, co dělá dnes a jestli se ještě někde herecky uchytil?
Kdo byl malý Jirka a odkud se vzal
Malého Jirku Škopka z trilogie ztvárnil Martin Šotola. Z filmových databází i encyklopedií je to jasné jako letní poledne – jeho jméno stojí přímo u postavy „Jirka, syn Škopkových“. Už jako miminko se mihl v kultovním zdravotnickém seriálu, později ho režisér obsadil do rodinné školní komedie a právě odtud vedla přímá linka do jihočeských Hoštic. V osmdesátkách tak patřil k nejznámějším dětským tvářím: „Honzík“ z jedné komedie, „Jirka“ z druhé – vy si to pamatujete, že?
Zlom: místo kamer městské ulice
V pubertě přišlo rozhodnutí, které působí samozřejmě i odvážně zároveň: s herectvím skončil a od filmu se odstřihl. Nešlo o výstřelek, ale o jasnou volbu směru. Postupně se přesunul k ekologii a občanským tématům: práci pro město, bezpečný pohyb lidí, rozumnou dopravu, lepší veřejný prostor. Dnes je známý především jako ekolog a ekoaktivní organizátor projektů – mimo svět kamer, ale uprostřed konkrétních změn. Že to není legenda, potvrzují profily i rozhledníky o jeho současné dráze.
Co přesně dělá?
V posledních letech vede a koordinuje projekty městského spolku, který prosazuje komfortnější prostředí pro každodenní život: od podpory chůze a kol po oživování ulic a sousedské akce. Ve výročních zprávách ten rukopis najdete černé na bílém – podpis výkonného ředitele, shrnutí plánů, výsledků, detailní přehled akcí. V praxi to znamená méně času ve studiu, zato více v terénu: jednání s radnicemi, práce s komunitami, organizace kampaní. Není to líbivé jako premiéra, ale o to víc to mění realitu. A ano, i tahle práce má své projekty, rozpočty i kariérní růst. Bohatství tu neroste jen na účtu, ale v dopadu, ve svobodě a ve smyslu a to je často víc než jednorázový honorář.
Uchytil se ještě ve filmu?
Krátká odpověď: ne. Po dětských rolích se už na place neohřál. Nevrátil se ani v podobě hostovaček nebo seriálových epizod. Sám o sobě tak patří k těm, kdo si dětskou slávu odžili a včas vystoupili z rychlíku. V televizi se znovu nepropisuje, zato ho občas připomenou magazínové profily: „Pamatujete malého Jirku? Dnes je z něj ekolog…“ Kruh se víceméně uzavřel a mnozí kolegové z branže by mu ten čistý střih mohli závidět. Upřímně: kolik herců dokáže beze zbytku přesměrovat kariéru a necítit přitom ztrátu?
Proč je jeho příběh bohatý
Bohatý v titulku neznamená okázalé konto, ale plnost dráhy: od dětské hvězdy přes vědomý odchod až po roli, která přináší viditelné výsledky. Kdo někdy vedl komunitní projekt, ví: je to běh na dlouhou trať, spousta dílčích vítězství, pár vybojovaných metrů chodníku a jedna nová alej. Jsou to také zkušenosti s vyjednáváním, vedením týmu, komunikací s tisíci lidí. A ty se v branži počítají. Není to tedy pohádka o návratu na červený koberec. Spíš přesný opak: klidná práce, která dává smysl. V tom je to bohatství, které nebývá v titulcích, ale v každodennosti.
Co si z toho vzít?
Možná máte doma dítě, které milují kamery. Možná hledáte odvahu na profesní obrat. Z Jirkova/Šotolova příběhu plynou dvě jednoduché věci. Za prvé: úspěch v deseti z vás nemusí dělat herce v třiceti. Za druhé: čím dřív si pojmenujete, co má pro vás cenu, tím dřív k tomu dojdete. Zní to prostě. Ale co kdyby to šlo i u vás a ne až jednou?
Malý Jirka vyrostl, zhasl reflektory a rozsvítil lampy v ulicích. Hrál ho Martin Šotola a místo návratu před kameru vede projekty, které mění město k lepšímu. Bohatství se dá měřit různě. Tady dává smysl měřit ho životem.
