Jeden z nejslavnějších hitů Waldemara Matušky původně vyprávěl o vězni. Třešně v něm vůbec nebyly

Některé písničky jsou s českou kulturou spojené tak pevně, že by nás ani nenapadlo pátrat po jejich původu. Jednu takovou proslavil Waldemar Matuška. Zpíváme ji už přes šedesát let, její původní příběh je ale úplně jiný. Místo třešní, hor a krásné dívky v něm najdeme vězně, žalářníka a prosbu o vodu.

Stačí první slova a spousta Čechů dokáže pokračovat. „Jó, třešně zrály“ se za desítky let zařadila mezi písně, které působí skoro jako naše domácí klasika. Zní u táboráků, patří k oblíbenému repertoáru amatérských kytaristů a hlavně je neodmyslitelně spojena s legendou Waldemarem Matuškou.

Třešně byste v původním textu hledali marně

Český původ ale píseň nemá. Matuškova nahrávka vznikla v Československém rozhlase, dokončena a poprvé vydána byla v roce 1964. Česká slova napsal textař Ivo Fischer. Melodie však vychází ze skladby známé pod názvem „Jailer, Bring Me Water“ či „Jailer, Give Me Water“, kterou na začátku šedesátých let nazpíval americký zpěvák Bobby Darin.

Kdo by očekával, že Fischer jednoduše přeložil anglický text do češtiny, bude překvapený. S třešněmi totiž původní příběh nemá prakticky nic společného.

Zatímco Matuška zpívá o dozrávajících třešních, cestě se stádem k horám a setkání s dívkou, původní text nás zavádí za mříže. Jeho vypravěčem je vězeň, který žádá žalářníka, aby mu přinesl vodu, protože má vyschlé hrdlo. V příběhu se objevuje také jeho milá, která si má vzít jiného muže.

Tuhle píseň tak považují Češi za naši klasiku, ve skutečnosti ji ale desítky let zpíváme s úplně jiným textem. Není to ovšem žádná chyba ani nepovedený překlad. Ivo Fischer vytvořil na známou melodii vlastní český příběh, který se od původního významu záměrně vzdálil.

Třešně údajně objevil při pohledu z okna

Ještě zajímavější je vysvětlení, jak se do české verze dostaly právě třešně. Fischerův syn Marcel v rozhovoru pro Deník vzpomínal, že jeho otec neuměl anglicky natolik dobře, aby mohl zahraniční texty sám překládat. Při psaní českých verzí se navíc původního obsahu často vůbec nedržel.

S „Jó, třešně zrály“ je spojená historka, kterou měl Ivo Fischer vyprávět textařce Jiřině Fikejzové. Když přemýšlel, jak český text pojmout, údajně se podíval z okna a spatřil strom plný třešní. A inspirace byla na světě.

Z vězeňské písně tak vznikl romantický příběh, který českému prostředí sedl možná mnohem lépe než doslovný překlad. Marcel Fischer ostatně připustil, že kdyby jeho otec původní příběh vězně zachoval, těžko říct, zda by se z písně stal takový hit.

Matuška věděl, že se trefili

Že česká verze skutečně zabrala, si uvědomoval i samotný Waldemar Matuška. Když po letech vzpomínal na spolupráci s Fischerem, právě tuto píseň označil za jejich první společnou práci. „Ta písnička hned zabrala a zabírá dodnes,“poznamenal.

A čas mu dal za pravdu. „Jó, třešně zrály“ přežily dobu svého vzniku a zůstaly součástí českého hudebního povědomí. V jedné internetové debatě věnované Matuškovi na Hudebním fóru jeden z diskutujících poznamenal: „Waldovy hity jsou naprostá jistota úspěchu.“ Mezi skladbami, které podle něj při hraní s přáteli fungují, uvedl právě i „Jó, třešně zrály“.

Je tak docela paradoxní, že jedna z písní, které dnes znějí tak dokonale česky, má kořeny za oceánem a původně vyprávěla úplně jiný příběh. Kdyby se Fischer držel originálu, možná bychom dnes u táboráků místo sladkých třešní zpívali o žíznivém vězni.

Věděli jste, že píseň „Jó, třešně zrály“ má zahraniční předlohu, nebo jste ji až dosud považovali za původní českou píseň?

Zdroj: supraphonline.cz, medium.seznam.cz, denik.cz