Stála 12 400 Kčs a byla snem československých domácností. Na barevnou televizi padlo přes 5 výplat

Dnes stačí vzít ovladač a během několika sekund máme na obrazovce jiný a hlavně barevný program. Za socialismu byla barevná televize luxusem, na který rodiny dlouho šetřily. První československý model stál víc než pět průměrných výplat.

Barevná televize patřila v 70. letech k věcem, které dokázaly proměnit obyčejný obývák v malé centrum pozornosti. Kdo ji měl, mohl sledovat pořady způsobem, který do té doby většina z nás znala jenom z vyprávění nebo ze zahraničí. Jenže cesta k barevnému obrazu nebyla levná.

Barvy byly zpočátku velkou událostí

První československý barevný televizor Tesla Color 4401A se začal vyrábět v roce 1973 a jeho cena činila závratných 12 400 Kčs. Průměrná výplata pracovníků socialistického sektoru přitom v témže roce dosahovala 2 161 Kčs. Přístroj tedy vyšel na víc než pět a půl průměrných měsíčních výdělků. Barevná televize tak za socialismu skutečně mohla stát více než pět výplat.

Pravidelné barevné vysílání Československé televize začalo 9. května 1973 na druhém programu. První program se přidal až o dva roky později. Barevný obraz se tak v první polovině 70. let stal jedním ze symbolů technického pokroku, který ale zdaleka nebyl dostupný každému.

Tesla Color 4401A měla obrazovku s úhlopříčkou 59 centimetrů a příkon 240 wattů. Nabízela sedm mechanických programových předvoleb ovládaných tlačítky a samozřejmě také nastavení hlasitosti, jasu, kontrastu či sytosti barev. Televizor přijímal barevné vysílání v systému SECAM IIIb.

Později jeho cena klesla na 8 500 Kčs, přesto barevná televize zůstávala drahou součástí domácnosti. Vývoj ale pokračoval a výrobce postupně přicházel s dalšími modely. Například Tesla Color Fatra z konce 70. let už dostala osm senzorových předvoleb.

Moderní ovládání mělo jeden háček

Ještě zajímavější byla Tesla Color Univerzál 4412A vyráběná na začátku 80. let. Ta měla osm programových předvoleb, které se ovládaly bezkontaktními senzorovými doteky. Na svou dobu šlo o řešení, které působilo skoro jako z jiného vesmíru.

Z dnešního pohledu ovšem mělo ovládání na televizi jednu vlastnost, která mohla být k vzteku. U běžného přijímače bez dálkového ovladače totiž bylo při změně programu nutné vstát, dojít k televizi a zvolit jinou předvolbu přímo na přístroji. A když člověk zjistil, že ani na druhém programu nic zajímavého není, absolvoval cestu znovu.

Dálkové ovládání sice nebylo neznámou technologií, rozhodně však nepatřilo k samozřejmé výbavě každého televizoru. Objevovalo se u některých pozdějších a vybavenějších modelů. Pro velkou část diváků tak bylo ruční přepínání přímo na přijímači běžnou součástí televizního večera.

Kvůli barevné televizi se scházela rodina

Jak velkou událostí mohl nákup barevného přijímače být, ukazují i vzpomínky pamětníků. Jedna z diskutujících na webu Poradte.cz popsala, jak jejich rodina v roce 1985 sháněla 15 tisíc Kčs na barevnou Teslu. Protože celou částku doma neměli, část peněz jim půjčili sousedé. Známý prodavač podle jejího vyprávění dokonce označil televizor cedulkou „VADNÁ!“, aby ho do jejich příjezdu nekoupil někdo jiný.

Když pak přijímač přivezli domů a zapnuli, zrovna začínal Večerníček. „Dávali Macha a Šebestovou a sešla se celá rodina,“ vzpomíná diskutující. Jiný pamětník při vzpomínání na barevnou televizi popsal tehdejší nedostatek ještě stručněji: „Na tu jsme stáli frontu tři dny. Ve dne v noci.“

Dnes můžeme během okamžiku přepínat desítky programů, spustit streamovací službu nebo televizi ovládat hlasem. Před půlstoletím však barevná obrazovka představovala investici za několik měsíčních mezd či platů a její pořízení bylo velkou událostí pro celou rodinu.

Vzpomínáte si na první barevnou televizi u vás doma? A museli jste při každém přepnutí programu také vstávat z křesla?

Zdroj: oldradio.cz, teletym.cz, ceskatelevize.cz