De Funès začínal ve Fantomasovi jako vedlejší postava. O tři roky později zastínil i hlavní hvězdu

Na plátně působili jako dokonale sehraná dvojice, ve skutečnosti však mezi nimi během natáčení panovalo stále větší a větší napětí. O koho jde? O dva největší a nejznámější herce francouzské kinematografie.

Jejich vztah měl k idyle daleko. Přesto film, který spolu natočili, patří mezi nejznámější a nejpopulárnější filmy, které kdy Francie natočila. Zná ho úplně každý, ale jen málokdo by hádal, že se dvě hlavní herecké postavy mimo kamery nikdy nebavili.

Z hlavní hvězdy se stala vedlejší postava

O Jeanu Maraisovi a Louisi de Funèsovi se totiž dokonce traduje, že při práci na třetím Fantomasovi spolu mimo kameru vůbec nemluvili. A tak se stalo, že dva herci ze stejného filmu spolu nikdy nepromluvili. Nakonec ale přeci jen vznikla legenda kinematografie.

Jestli je to ale skutečně pravda, to se můžeme jenom domnívat. Jisté ale je, že jejich vztah měl k přátelství daleko. Marais sledoval, jak mu jeho kolega postupně přebírá nejen film, ale také postavení jeho největší hvězdy. A to mu nikdy neodpustil.

Když režisér André Hunebelle v roce 1964 natočil prvního Fantomase, hlavní hvězdou byl jednoznačně Jean Marais. Ztvárnil hned dvě klíčové postavy – novináře Fandora i tajemného zločince Fantomase. Louis de Funès dostal roli poněkud směšného komisaře Juva, který se snaží geniálního padoucha dopadnout.

Jenže právě tehdy začala de Funèsova kariéra raketově stoupat. V roce 1964 přišel Četník ze Saint-Tropez, následoval Smolař a v roce 1966 Velký flám. Z komika se stala jedna z největších francouzských filmových hvězd a tvůrci Fantomase si dobře uvědomovali, koho chtějí diváci vidět.

Šlo i o peníze

Komisař Juve proto dostával stále větší prostor a série se posouvala směrem ke komedii. Pro Maraise to nebylo vůbec jednoduché. Jeho kolegyně Mylène Demongeot po letech vzpomínala, že při prvním Fantomasovi byl spokojený, při druhém už méně a při třetím vůbec. „Louis de Funès mu postupně ukradl pozornost,“ řekla kdysi v jednom z rozhovorů.

Jak moc se postavení obou herců během několika let změnilo, nejlépe ukazují jejich honoráře. Zatímco v prvních dvou filmech dostával Marais víc než de Funès, u Fantomase kontra Scotland Yard se situace obrátila.

De Funès měl za třetí díl dostat pevný honorář pět set tisíc franků. Maraisův příjem včetně podílu na tržbách činil asi čtyři sta tisíc franků. Muž, který do série vstupoval jako její hlavní hvězda, se tak během tří let ocitl finančně až za svým kolegou.

Asistent režie Jean-Pierre Desagnat později vzpomínal, že při prvním filmu byly vztahy obou mužů velmi dobré, během druhého se atmosféra začala zhoršovat a u třetího už režisér plánoval natáčení tak, aby měl každý z herců pokud možno vlastní scény a nemuseli se tak skoro potkávat, jenom v těch nejnutnějších případech.

Fantomas měl mít pokračování

Francouzský archiv INA dodnes uchovává reportáž přímo z natáčení z 23. prosince 1966. Objevují se v ní oba herci a archiv atmosféru na place popisuje jako veselou. Marais i de Funès před kamerou profesionálně plnili svou práci a divák by z výsledného filmu jen těžko poznal, co se mezi nimi odehrávalo.

Fantomas kontra Scotland Yard vstoupil do francouzských kin 16. března 1967 a vidělo ho víc než tři a půl milionu diváků. Přesto šlo oproti předchozím dílům o značný pokles. Ani tak ale série o Fantomasovi vůbec nemusela skončit. Uvažovalo se o čtvrtém filmu, známém jako Fantomas v Moskvě. Jeho realizace ale nakonec padla. Část zdrojů uvádí jako jeden z důvodů právě špatné vztahy mezi Maraisem a de Funèsem, kteří už neměli chuť znovu spolupracovat.

Třetí film se tak stal definitivní tečkou za slavnou trilogií. A právě její zákulisní příběh je možná stejně zajímavý jako hon na Fantomase. Ostatně je to dodnes fanouškovsky jeden z nejoblíbenějších filmů, co kdy vznikl. „Fantomasovy filmy pro mě navždy zůstanou jedněmi z nejoblíbenějších,“ píše jeden z fanoušků na Redditu a mnozí mu dávají za pravdu.

Zdroj: leparatonnerre.fr, csfd.cz, allocine.fr