Kam zmizel slavný tenista Ivan Lendl? Je z něj pupkatý děda a nepoznají ho už ani největší tenisoví fanoušci

Kdysi to byl muž, který děsil soupeře jen pohledem.

Ivan Lendl, železný muž světového tenisu, vládl 80. letům s přesností robota a disciplínou vojáka. Osm grandslamů, stovky vítězství a roky na tenisovém trůnu. Dnes? Usměvavý pán s lehkým bříškem, golfovou holí v ruce a klidem v duši. Čas prostě nezastavíš – a Lendl si to už dávno uvědomil.

Lendl se narodil v roce 1960 v Ostravě do sportovní rodiny. Rodiče byli tenisoví reprezentanti, takže k raketě měl blízko od malička. Už jako teenager drtil soupeře po Evropě a bylo jasné, že z něj vyroste světová hvězda. Jeho styl byl jiný než u ostatních – žádné teatrální výlevy, žádné emoce, jen přesnost, síla a soustředění.
Když přišel na kurt, soupeři věděli, že to bude bolet. Lendl hrál tvrdě, běhal jako stroj a málokdy ztratil nervy. V osmdesátých letech se stal postrachem všech – McEnroea, Connorse, Beckera i Edberga. Nakonec nasbíral přes 90 titulů a strávil 270 týdnů jako světová jednička, což byl tehdy neuvěřitelný rekord.

Z Čech do Ameriky a zpátky už ne

V roce 1986 emigroval do Spojených států, což tehdy v socialistickém Československu vyvolalo rozruch. Lendl prostě chtěl svobodu, lepší podmínky pro trénink a život bez omezení. V Americe se mu otevřely dveře – koupil dům, trénoval, sbíral tituly a stal se ikonou světového sportu.

Domů se vracel jen výjimečně. V Česku to mnozí brali osobně, ale Lendl nikdy netajil, že se prostě chtěl posunout dál. Po skončení kariéry se usadil natrvalo v USA, kde žije dodnes – obklopený rodinou, golfovými holemi a klidem.

Když se dnes na něj podíváte, těžko byste věřili, že tohle je ten nekompromisní šampion, který běhal po dvorci jako mašina. Lendl se změnil. Má několik kilo navíc, oblíbené tričko, kšiltovku staženou do čela a úsměv, který by dřív nečekal ani jeho soupeř.
Na Floridě si užívá penze po svém – vstává brzy, jde na golf, občas si zasoutěží s přáteli, večer si otevře láhev vína a sleduje tenis. A když přijedou vnoučata, prý je nejradši bere k vodě.

Krátký návrat na výsluní

Přesto se jednou ještě vrátil. V roce 2011 se stal trenérem Andyho Murrayho – tehdy mladého, ale psychicky labilního hráče, který sice měl talent, ale chyběla mu vítězná mentalita. Lendl mu dal přesně to, co sám ovládal nejlépe – chladnou hlavu, disciplínu a víru, že se nic nevyhrává zadarmo.
Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Murray vyhrál US Open i Wimbledon, a Lendl se znovu dostal na titulní stránky. Ne kvůli sobě, ale díky tomu, že dokázal zformovat dalšího šampiona.

Dnes má s manželkou Samanthou pět dcer. Některé se věnují sportu, jiné umění nebo rodině. Lendl je hrdý táta i děda, i když o soukromí mluví nerad. Na veřejnosti se objevuje zřídka – a když už, tak většinou jen v souvislosti s tenisem nebo golfem.
Zdraví už prý není, co bývalo, ale Lendl se nehroutí. Přijal to s nadhledem, který mu dřív chyběl. „Když jsem byl mladý, chtěl jsem vyhrát všechno. Dneska chci jen, aby mi šly odpaly,“ řekl s úsměvem v jednom z nedávných rozhovorů.

Legendy nestárnou, jen mění tempo

Lendl už dávno není muž s raketou a kamennou tváří. Je to člověk, který dokázal prožít několik životů – ten úspěšný, ten bouřlivý i ten klidný. A právě ten poslední si zřejmě užívá nejvíc.

Možná by ho dnes fanoušci na kurtu nepoznali, ale kdo ho někdy viděl hrát, nezapomene. Jeho tvrdost, preciznost a vůle z něj udělaly jednoho z největších tenistů všech dob. A i když dnes místo grandslamu loví golfový míček z písku, pořád zůstává vítězem – jen v jiné disciplíně.

Zdroj: idnes.cz, seznamzpravy.cz, dotyk.cz, YouTube