Zapomenuté příběhy divadelních hvězd: Hana Kvapilová, herečka, kterou divadlo proslavilo i zlomilo

Sláva na divadelních prknech je zvláštní věc. Je intenzivní, ale neuvěřitelně křehká. Na rozdíl od filmu, který hvězdy uchová navždy, divadelní herci často zmizí s poslední oponou.

V Česku 20. století to ale nebylo jen přirozené zapomínání. Politické zvraty – protektorát, komunistický převrat – aktivně mazaly jména z naší kulturní paměti.

Symbolem tohoto fenoménu je Hana Kvapilová. Na přelomu 19. a 20. století změnila české herectví, přesto ji dnes zná málokdo. Její osud, podobně jako příběhy Otýlie Sklenářové-Malé nebo Anduly Sedláčkové, ukazuje, jak snadno se na velikány zapomene.

Průkopnice Hana Kvapilová

Narodila se jako Johanna Kubešová v Praze. Její dětství bylo jako na houpačce. Narodila se do bohaté rodiny, ale otec přišel na buben a všichni se ocitli v bídě. Tahle drsná zkušenost se jí asi vryla pod kůži, protože později uměla neuvěřitelně procítěně zahrát postavy odstrčených a trpících žen.

V roce 1888 ale nastoupila do prostředí, které bylo pravým opakem jejího budoucího stylu. V Národním divadle tehdy frčelo hlavně hlasité deklamování a velká, teatrální gesta.

Kvapilová přinesla revoluci: moderní psychologický realismus. Místo velkých gest se soustředila na vnitřní život postavy, který vyjadřovala jemnými nuancemi, výmluvnými pauzami nebo „mluvou rukou“. Byla to průkopnice, která intuitivně dělala to, co jinde teprve formuloval třeba slavný Stanislavskij.

Nebylo to snadné. Vedení divadla bylo konzervativní a bránilo jí v přístupu k moderním hrám, třeba od Ibsena. Své místo si musela tvrdě vybojovat proti intrikám a protekci.

Její styl zazářil v klíčových rolích. Ve hře Vina ztvárnila opuštěnou dívku s důrazem na vnitřní prožitek. Její nejslavnější rolí se stala Princezna Pampeliška od jejího manžela. Postava křehké, ale vnitřně silné dívky se stala archetypem.

Její život ovlivnili dva muži. S hercem Eduardem Vojanem vytvořili na jevišti dokonalý pár, který je považován za základ českého psychologického herectví. Později se provdala za dramatika Jaroslava Kvapila. Když se stal dramaturgem Národního divadla, paradoxně jí to uškodilo. Čelila pomluvám a obviněním z protekce.

Hana Kvapilová zemřela předčasně v roce 1907, bylo jí jen 46 let. Proč se na ni zapomnělo? Zemřela dřív, než její umění mohl zachytit film. A brzy přišly války a revoluce, které její odkaz zastínily.

Další tváře, které pohltil čas

Příběh Kvapilové není jediný. Její éru definovaly i další ženy. Otýlie Sklenářová-Malá byla pravým opakem. Byla to poslední velká tragédka „staré školy“. Její herectví bylo majestátní, hlasité a deklamační. Když Kvapilová přinesla civilní realismus, styl Sklenářové-Malé prostě zastaral.

Na Kvapilovou naopak přímo navázala její žačka Leopolda Dostalová. Stala se vrcholnou tragédkou první republiky (skvělá byla třeba v Čapkově Matce). Její dlouhá kariéra ale narazila po roce 1948. Pro komunisty byla příliš „aristokratická“ a nezapadala do jejich budovatelského umění. Byla odsunuta na vedlejší kolej.

Nejtragičtější je ale osud Anduly Sedláčkové. Byla to skutečná celebrita první republiky – módní ikona, sebevědomá, moderní žena, která si koupila auto a nosila krátké vlasy. Byla přirovnávána k Sarah Bernhardt. Během okupace si dokonce založila vlastní divadlo (DAS) a statečně uváděla Čapkovy hry. Po roce 1945 ale přišel brutální pád. Byla symbolem svobodné, prozápadní éry, kterou potřeboval nový režim vymazat. Její dceru zavřeli v politickém procesu a sama Sedláčková, kdysi hvězda, zemřela v chudobě a zapomnění po tragické nehodě.

Proč zapomínáme?

Osudy těchto velkých hereček ukazují, proč zapomínáme. Není to jen tím, že divadlo je pomíjivé. Je to i nástup filmu, který změnil pravidla slávy. V českém prostředí to ale byly hlavně politické zlomy – roky 1939, 1945 a 1948. Nové režimy si budovaly vlastní hrdiny a systematicky ničily ty, kteří se jim nehodili. Vzpomínat na Kvapilovou, Dostalovou nebo Sedláčkovou tak není jen nostalgie. Je to způsob, jak zacelit díry v naší kolektivní paměti.

Zdroje: wikipedia, ceskatelevize, seznamzpravy