Ani Mandlová, ani Bárová. Nejúžasnější herečka prvorepublikového filmu byla tato výjimečná kráska. Skončila jako uklízečka
Byla to doba, kdy filmové plakáty zářily na fasádách měst a hvězdy určovaly vlnu účesů i podobu slovníku. Černobílý svět kina se nebál velkých gest, lehkého sentimentu ani svižných komedií. A přesto spousta tehdejších idolů z paměti publika vyprchala.
Kdo si dnes vybaví herečky a herce, kteří plnili rubriky „společnost“ a rozdávali autogramy před biografy? Vraťme jim jména i tváře – připomeňme role, díky nimž byli milovaní, i odkaz, který tiše přetrvává.
Zdenka Sulanová: dívka, která zpívala Evropě
Z drobné školačky se během pár let stala filmová hvězda s křišťálovým sopránem. Po epizodě v Děvčeti za výkladem (1937) přišel průlom s melodramaty Lízin let do nebe a Lízino štěstí; vrcholem byla hudební romance Madla zpívá Evropě (1940), v níž nazpívala i ústřední píseň. Po válce se stáhla do ústraní, pracovala například i jako uklízečka, a roku 2004 zemřela v Cerhonicích u Písku.
Helena Bušová: jemný šarm a těžké dějiny
Elegantní bruneta natočila přes tři desítky filmů a v druhé polovině 30. let patřila k jistotám domácí produkce. Po roce 1948 emigrovala (nejdřív do Londýna, později do Kanady) a hrála i na krajanském jevišti. I proto dnes její jméno zní tišeji. Připomenout si ji můžete třeba v Děvčeti za výkladem či v Batalionu.
Truda Grosslichtová: emancipovaná Advokátka Věra
Jedna z nejzářivějších tváří konce 30. let. Zkušenosti z francouzských a německých filmů proměnila doma ve výrazné role. V komedii Advokátka Věra (1937) hraje mladou právničku, jež si otevře vlastní kancelář – na svou dobu odvážný obraz nezávislé ženy. Po válce žila především v Nizozemsku.
Máňa Ženíšková: hvězda, která dala přednost soukromí
Oblíbená herečka němé éry plynule vstoupila do zvuku a zazářila v průlomovém snímku C. a k. polní maršálek (1930), prvním velkém českém mluveném hitu. Na konci 30. let, kdy byla na vrcholu své popularity, odešla z filmu a z repríz se tak vytratila dřív než její vrstevnice.
Eva Gerová: třpyt kometového mládí
Během tří let natočila dvanáct filmů – od líbivých komedií až po romantické příběhy (Pán a sluha, Slečna matinka, Venoušek a Stázička). Po válce dala přednost rodině a práci mimo film. Její krátká kariéra je důvod, proč ji dnes často známe spíš z fotografií než z filmových repríz.
Běla Tringlerová: noblesa vedlejších rolí
Ve své době nepatřila mezi nejpopulárnější herečky, přesto ale měla zvláštní charisma. V Irčině románku a Kříži u potoka dotvářela svět salonů, kanceláří a penzionátů, jaké prvorepublikové filmy milovaly. Její jméno často mizí v titulcích vedle větších hvězd, ale drobným figurkám dávala věrohodnost, kterou dnes uvidíte už jen zřídkakdy.
Raoul Schránil: džentlmen s hořkým pokračováním
Byl meziválečným typem světáka a partner filmových krásek. Všimnout si jej můžete v Kristiánovi, Evě tropí hlouposti i v Batalionu. Po roce 1948 čelil perzekuci a delší čas hrál jen mimo hlavní scény. I to je důvod, proč jeho filmová památka vybledla.
František Krištof-Veselý: hlas, který se vznášel nad filmem
Slovenský tenorista s neomylným šarmem byl ideálním filmovým švihákem. V titulech 30. let kombinoval herectví se zpěvem – ukazují to filmy jako je Pán a sluha či Slečna matinka, což prozrazuje blízkost tehdejšího filmu k operetě i rozhlasu.
Proč hvězdy blednou – a proč stojí za to se vracet
Osudy těchto hvězd rozmetala válka a politické převraty, ale také prostý fakt, že televize opakuje jen úzký výběr oblíbených evergreenů. Některé snímky se nedochovaly nebo jsou dostupné jen v archivech. Přesto v nich najdeme pestrou galerii ženských hrdinek i mužských idolů, kteří uměli být elegantní i vtipní. Stojí za to se k nim vracet, třeba víkendovým návratem k filmům z konce 30. let.
Zdroje: idnes.cz, ceskatelevize.cz, wikipedia.org, youtube
