Neuvěříte, co slavná Simone de Beauvoir řekla o invazi v Československu. Její slova šokovala svět
Francouzská spisovatelka Simone de Beauvoir patří k nejvlivnějším postavám feministického myšlení 20. století, která nejenže definovala moderní feminismus, ale zároveň odmítala konvenční role a formovala první pokusy o svobodu žen i mužů. Partnerka Jean-Paula Sartra pronikala k jádru ženského údělu a zpochybňovala sovětskou invazi do Československa v roce 1968.
Začátky a intelektuální formování
Simone de Beauvoir studovala filozofii na pařížské Sorbonně, kde se seznámila s mladým filozofem Jean-Paulem Sartrem. Studentský život, obklopený literáty, utvářel její pohled na svět a netvořil jen intelektuální základ, ale i osobní kodex: nezávislost, svoboda, vztah bez vlastnictví. Tato dvojice se rozhodla žít v otevřeném, nekonvenčním partnerství a vyhýbala se manželství. Jaké ideologické a etické přesvědčení je vedlo k tak radikálnímu rozhodnutí v dobové Francii?
Jejich společná cesta spočívala v konfrontacích s válkou, vlnou emigrace, okupací a poválečným rozkladem Evropy, který je utvrzoval v závazku vůči lidskosti a svobodě, a tím přirozeně i vůči zamyšlení nad diskriminací žen.
Klíčová díla a radikální vklad do feminismu
Vrcholným momentem Simone de Beauvoir mezi jejími texty je bezpochyby Druhé pohlaví (Le Deuxième Sexe, 1949), rozsáhlý filosofický, sociologický a literární rozbor, který formoval feministické teorie na desetiletí dopředu. Autorka v něm konstatuje, že žena není vrozeně „druhá“, nýbrž se tak stává v rámci kulturních struktur. Tím přehodila bod zkoumání z biologických rozdílů k existenciální svobodě.
Dalším významným dílem je Mandaríni (Les Mandarins, 1954), román zachycující francouzskou intelektuální scénu po válce, ve kterém se zrcadlí její i Sartrovo myšlení. Kritika autorky se týká intelektuálních elit, jejichž morální úzkost ve světě po nacistické okupaci často končí v nejasných ústupcích.
Pozdější díla jako La Vieillesse (1970) nebo Mémoires d’une jeune fille rangée, La Force de l’âge, Tout compte fait vykreslují osobní i filozofický vývoj, bolestné vítězství stáří, vůli zachovat důstojnost a odvahu čelit vlastní minulosti.
Politická angažovanost a postoj k invazi do Československa
Simone de Beauvoir a Sartre byli známí svou angažovaností – od odporu během druhé světové války až po kritický postoj vůči totalitarismu. Když došlo v srpnu 1968 k invazi států Varšavské smlouvy do Československa, Simone de Beauvoir vyjádřila jasný nesouhlas. Zdůraznila své znepokojení vůči potlačení svobody, autonomie a usilování o demokratizaci. Tato situace jí připomněla útlak, proti němuž se v poválečné Evropě stavěla. Jak silně rezonoval její odpor jako osobní a intelektuální gesto? A jaký dopad měl tento postoj na francouzskou intelektuální veřejnost?
Její reakce nebyla jen reflexe filosofických principů, ale autentický postoj vůči politickému bezčasí.
Odkaz a dědictví
Simone de Beauvoir ovlivnila feministické hnutí tak, že její pojmy „ostatní“ či „existenční svoboda“ pronikly do akademických i aktivistických diskursů. Byla inspirací pro druhou vlnu feminismu v 60. a 70. letech, zvláště ve Francii a Spojených státech, kde další ženy přebíraly její analýzy genderové situace. Je dnes její dílo stále relevantní? Do jaké míry odolává kritice, která poukazuje na její elitní background a někdy velké dílčí generalizace?
Její životní styl – otevřenost, intelektualita, hledání svobody – se stal vzorem pro mnoho žen, které chtěly jít v jejích stopách. Její autobiografie umožňují nahlédnout skrze bránu do osobního vzdoru proti očekáváním žité normy.
Taková neobyčejná spisovatelka
Simone de Beauvoir byla víc než autorka – byla fenoménem. Nechala po sobě díla, jež redefinovala pojem ženského údělu a otevřeně probírala osobní i politickou svobodu. Vztah se Sartrem, otevřenost v lásce, chápání společenské struktury, angažování se proti invazi v Československu – to všechno tvoří mozaiku životního příběhu filozofky, která si nepřála stát v pozadí. Její dědictví přetrvává v intelektuálních debatách, feministických teoriích i v cestě těch, kdo touží po skutečné svobodě.
Zdroj: idnes.cz, denikalarm.cz, biography.com, Pinterest
