Soutěže krásy postupně opouštějí dřívější pravidlo, že soutěžící musí být mladé a svobodné

Představa blyštivých šerp, ladného finálového kroku a bouřícího publika pořád táhne – soutěže krásy si i v roce 2025 drží překvapivou popularitu. Korunku sice vyhraje jen jediná, ale fascinující cestu od přihlášky až po světla reflektorů prožívají stovky dívek.

Co všechno se na téhle cestě děje, jak vypadají první výběry a proč se kolem celého fenoménu vedou ostré debaty?

Cesta na pódium začíná online: jak vypadají castingy

První test čeká zájemkyně ještě předtím, než do ruky vezmou podpatky – je jím přihláška. Miss Czech Republic třeba vyžaduje on-line formulář nebo osobní registraci hodinu před začátkem castingu a dochvilnost se tu hlídá téměř vojensky. Kdo se zpozdí, má smůlu – dveře se zavírají přesně šedesát minut před startem kola.

Klasický casting mívá několik bodů: rychlé představení, chůze v civilu, krátký rozhovor v angličtině a nakonec obligátní promenáda v plavkách či koktejlkách. V pražském Palladiu při podzimním castingu pro ročník 2025 začínala registrace v 14.30 a ostré zkoušení schopností vystoupit před porotou vypuklo v 17.00.

Organizátoři napříč soutěžemi zdůrazňují, že papíry nejsou banalita. Přesnost fotek, podpis zákonného zástupce u nezletilých nebo včasné dodání životopisu jsou první filtr, který může ušetřit cestu do předkola.

Dny napěchované zkouškami: co se děje v zákulisí

Jakmile dívky projdou sítem, stává se z nich tým žijící podle pevného harmonogramu. Den zpravidla otevírá orientační schůzka, kde se rozdají pravidla, dress-code a detailní „jízdní řád“ – včetně ranního líčení, společných tréninků chůze a večerních zkoušek choreografie.

Luxusní fasádu často doprovází tvrdý drill. Kulisy zakrývají hektické převlékací uličky, kde se šaty mění v minutách, stejně jako rychlokurzy správného úsměvu. Účastnice označily zákulisí za zónu, kde se kromě make-upu řeší i rivalita a psychická odolnost – kdo nezvládne stres, rychle ztratí jiskru před porotou.

Výhrady a pochvaly: debaty, které hýbou soutěžemi

S rostoucí viditelností roste i kritika. Feministické organizace opakovaně upozorňují, že promenády v plavkách či detailní hodnocení postavy podporují objektivizaci žen – výstavy jako „Žena objektem“ v pražském Skautském institutu k tomu přikládají konkrétní data o dopadech na psychiku a sebevědomí.

Mezinárodní platformy reagují různě: Miss Universe otevřela dveře vdaným a trans soutěžícím, čímž deklaruje inkluzi, ale zároveň čelí výtkám, že jde spíš o marketing než hlubší změnu. Kritici přitvrdili poté, co jeden z majitelů organizace v uniklém videu připustil, že tyto ženy mohou sice soutěžit, ale rozhodně nevyhrají.

Česká scéna sice drží tradiční model, avšak diskuse o omezení plavek a větší škále typů krásy sílí i tady. Například sociální sítě Miss Grand Czech Republic ukazují, že castingy už nehledí jen na míry, ale i na aktivitu na dobročinných projektech.

Kam dál? Fenomén, který se proměňuje s dobou

Korzety možná zůstávají, ale pravidla se mění rychleji než kdy dřív. Online castingy zjednodušují přihlášky, digitální backstage přenosy přibližují soutěže fanouškům a téma duševní hygieny soutěžících se dostává z šeptandy na oficiální briefingy. Ať už budou korunky v budoucnu symbolizovat eleganci, společenský aktivismus nebo oboje najednou, soutěže krásy bezesporu zůstanou lakmusovým papírkem doby – ať už jim fandíme, nebo je sledujeme jen zpovzdálí.

Zdroje:  ranker.com, heroine.cz, nypost.com