Anarchy in the U.K.: Sex Pistols nechtěli anarchii, jen křičeli ze vzteku

Píše se rok 1976 a Velká Británie se potácí v krizi. Inflace drtí, nezaměstnanost roste a beznaděj se šíří jako lavina. Do této dusné atmosféry vtrhne s explozivní silou kapela Sex Pistols, která přináší svůj manifest Anarchy in the U.K.

Sedmdesátá léta byla pro Spojené království obdobím nejistoty. Inflace dosahovala dvouciferných hodnot, průmysl upadal, a mladí lidé čelili bezútěšné budoucnosti. V ulicích se stávkovalo, vlády se střídaly a důvěra v instituce klesala. V tomto prostředí se zrodil punk – hlučný a nekompromisní.

Sex Pistols, kapela složená z mladíků z dělnických čtvrtí Londýna, symbolizovala tuto nespokojenost. Hudba této kapely byla jednoduchá, ale silná. Jejich texty byly přímé, často vulgární, ale vždy mířily na jádro problému.

Provokace jako nástroj

Anarchy in the U.K. byla od počátku koncipována jako provokace. Už samotný název skladby působil jako červený hadr na býka. V době, kdy se britská společnost snažila udržet alespoň zdání pořádku, přišla kapela s písní, která otevřeně mluvila o anarchii, chaosu a odporu.

Text skladby obsahuje nemálo narážek na politické a společenské napětí. Skladba neměla za cíl vyvolat násilí. Odkazovala na realitu, kterou mladí lidé vnímali kolem sebe. Skladba neoslavovala destrukci, ale vyjadřovala frustraci z nefunkčního systému.

Reakce veřejnosti a médií

Reakce na skladbu byla okamžitá a bouřlivá. Konzervativní část společnosti ji označila za nebezpečnou, média ji vykreslovala jako útok na britské hodnoty. BBC odmítla píseň hrát, některé obchody ji odmítly prodávat. Přesto – nebo právě proto – se skladba rychle stala hitem.

Sex Pistols se díky tomu dostali do centra pozornosti. Při jejich vystoupení v televizi zazněla sprostá slova, což vyvolalo skandál, který jen posílil jejich image rebelů. Nahrávací společnost, se kterou kapela do té doby spolupracovala, kapelu vyhodila. I tak o Sex Pistols a jejich tvorbu zájem dál rostl. Punk se stal fenoménem.

Cenzura a zákazy

V některých městech byly koncerty Sex Pistols zakázány. Místní úřady se obávaly nepokojů, které by mohla kapela vyvolat. V Nottinghamu, Manchesteru nebo Glasgow byly jejich vystoupení zrušeny na poslední chvíli. Přesto se fanoušci scházeli, protestovali a podporovali kapelu.

Zákazy a cenzura však měly opačný efekt, než úřady očekávaly. Namísto toho, aby Sex Pistols zmizeli ze scény, popularita skupiny ještě vzrostla. Jejich poselství totiž rezonovalo s tisíci mladých lidí. Frustrace a naštvání bylo totiž všudypřítomné.

Punk jako kulturní revoluce

Punk nebyl jen hudební styl. Byl to způsob myšlení, životní postoj. Odmítal konvence, autority a přetvářku. Anarchy in the U.K. byla jeho manifestem. Nešlo o výzvu k násilí, ale o výzvu k probuzení. K tomu, aby lidé přestali slepě přijímat realitu a začali ji měnit. V každé době, kdy se mladí lidé cítí být bez hlasu, se může znovu ozvat – hlasitě, syrově a nekompromisně.

Sex Pistols se stali symbolem této revoluce. Jejich hudba, styl i chování byly radikální, ale upřímné. A právě to z nich udělalo legendy.

Anarchy in the U.K. není jen skladba. Je to dokument doby, výkřik generace, která se cítila zrazená a opuštěná. Jedná se o připomínku toho, že i hudba může mít moc měnit svět. I když už od vydání skladby uplynulo téměř padesát let, její poselství zůstává aktuální.

Zdroje: En.wikipedia.org, Faroutmagazine.co.uk Youtube.com, Britannica