Nejkontroverznější díla, která rozvířila debatu. Znáte Dánskou dívku nebo Půlnočního kovboje?
Každé umělecké dílo v sobě nese riziko – že bude nepochopené, odmítnuté, nebo naopak – že zasáhne přesně tam, kde to bolí. Některé filmy, knihy nebo alba se však nestaly jen kulturními událostmi. Staly se spouštěčem debat, článků, cenzury i hnutí. Od transgender identity přes sexuální menšiny až po brutální násilí – tohle jsou příběhy děl, která nemlčela.
Dánská dívka: Když role přesahuje herce
Film Dánská dívka (The Danish Girl, 2015) v režii Toma Hoopera přinesl na velké plátno příběh první transgender ženy, která podstoupila chirurgickou tranzici – Lili Elbe. V hlavní roli se objevil Eddie Redmayne, držitel Oscara za Teorii všeho, a i přesto, že za svůj výkon sklidil uznání, film rozpoutal vlnu kritiky.
Nešlo jen o zpracování tématu, ale o fakt, že postavu trans ženy ztvárnil cis muž. To otevřelo diskusi o zastoupení LGBTQ+ komunity ve filmu a o tom, kdo by měl takové příběhy vyprávět. Přesto snímek sehrál klíčovou roli v přiblížení transgender identity široké veřejnosti a zapsal se jako jedno z nejdůležitějších genderově tematických děl desetiletí.
Půlnoční kovboj: Oscarový vítěz, který šokoval svět
V roce 1969 se na filmová plátna dostal Půlnoční kovboj (Midnight Cowboy) režiséra Johna Schlesingera. Film vypráví příběh naivního texaského mladíka Joea, který přijede do New Yorku s představou, že se uživí jako gigolo – realita je ale mnohem drsnější. Ve společnosti podvodníka Ratsa (nezapomenutelný Dustin Hoffman) se propadá do světa chudoby, drog a zoufalství.
Půlnoční kovboj byl prvním (a dosud jediným) filmem s ratingem X, který získal Oscara za nejlepší film. Zahrnoval otevřené zobrazení homosexuality, prostituce a lidského zoufalství – na konci 60. let šlo o naprostý průlom. Hollywood se měnil, a tenhle film byl důkazem, že tabu mizí.
Mechanický pomeranč: Když se násilí stane uměním
Stanley Kubrick nebyl nikdy režisérem, který by se bál šokovat. Ale Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1971) překonal i jeho vlastní hranice. Dystopický snímek o násilnickém mladíkovi Alexovi, který prochází státním „převýchovným“ programem, se stal synonymem pro kontroverzi.
Po uvedení filmu byla ve Velké Británii zaznamenána vlna napodobování násilných činů – údajně právě podle vzoru z filmu. Sám Kubrick požádal, aby byl snímek stažen z distribuce, a ten se do britských kin vrátil až po jeho smrti. Debata o tom, jestli film může ovlivnit chování publika, se díky Mechanickému pomeranči vede dodnes.
Hudba, která boří hranice: Od Madonny po Billie Eilish
Kontroverze se nevyhýbají ani hudebnímu světu. Madonna v 80. letech šokovala videem Like a Prayer, ve kterém se líbá s černým Ježíšem. V devadesátkách Marilyn Manson kombinoval hororovou estetiku s náboženskou symbolikou – a stal se noční můrou konzervativní Ameriky.
V posledních letech jsou to spíše mladí umělci, kteří mění pravidla. Billie Eilish svým temným popem a záměrně nedefinovaným stylem odmítá sexualizaci mladých zpěvaček. Lil Nas X ve svém klipu Montero tančí na klíně samotnému ďáblovi – výzva tradičním hodnotám nebo jen marketingový tah?
Knihy, které pálily knihovny
Ani literatura není ušetřena. Lolita od Vladimira Nabokova, příběh pedofilního učitele a jeho nezletilé „milenky“, byl zakázán v několika zemích. 1984 George Orwella zase děsil režimy i čtenáře, a Satanské verše Salmana Rushdieho mu vynesly fatvu a roky skrývání.
Knihy mají zvláštní moc – narušit status quo nejen obsahem, ale i myšlenkou, kterou šíří.
Umění, které zneklidňuje, je často umění, které zůstane
Kontroverzní díla nejsou jen senzace pro titulky. Často přinášejí zásadní společenská témata, která potřebujeme slyšet – i kdyby to bolelo. Otevírají prostor k diskusi, mění pohled na svět a posouvají hranice toho, co považujeme za „přípustné“.
A právě proto mají Dánská dívka, Půlnoční kovboj, Mechanický pomeranč nebo třeba Montero nezastupitelné místo v kulturním dědictví. Ne kvůli skandálu – ale protože nás donutily přemýšlet. A to je to největší umění.
Zdroj: idnes.cz, Vanity Fair, NPR
