Kam směřuje česká populární hudba? Od Karla Gotta po Pam Rabbit
Když v roce 1968 zazpíval Karel Gott na Eurovizi píseň „Tausend Fenster“, nebylo to za Československo, ale za Rakousko. Přesto se právě tímto momentem psal první „český otisk“ v historii největší evropské hudební soutěže. Od té doby prošla domácí popová scéna velkým vývojem – od elegantních orchestrálních melodií po současný zvuk formovaný elektronikou, alternativou a vizuálním uměním. Dnešní umělci jako Vesna nebo Pam Rabbit dokazují, že česká hudba už dávno není jen o nostalgii a Zlatém slavíkovi, ale i o odvaze být jiný. A právě Eurovize je místem, kde se tento vývoj zrcadlí.
Karel Gott – zlatý hlas a předehra Eurovize
Karel Gott je bezpochyby nejikoničtější postavou české populární hudby. Jeho účast na Eurovizi v roce 1968 (byť za Rakousko) z něj učinila historicky prvního Čecha na této soutěži. Už tehdy symbolizoval snahu propojit český hlas s evropským publikem.
Jeho styl – klasický pop s důrazem na vokál, líbivou melodii a silný emotivní výraz – dominoval tuzemské scéně desítky let. Ale jak šel čas, česká hudba se začala měnit – a s ní i tvář našich reprezentantů na Eurovizi.
Cesta Česka v Eurovizi: pády, návraty a nové ambice
Česká republika se oficiálně zapojila do soutěže až v roce 2007, kdy ji reprezentovala skupina Kabát. První roky byly spíše neúspěšné – nedařilo se postoupit do finále, divácký zájem byl vlažný a na několik let jsme se soutěže vzdali úplně.
Zlom nastal v roce 2016, kdy Gabriela Gunčíková jako první česká reprezentantka postoupila do finále. A pak přišel největší úspěch – Mikolas Josef a jeho energická píseň „Lie to Me“ v roce 2018, která skončila na 6. místě. Od té doby je znát, že Češi už neberou Eurovizi jen jako televizní show, ale jako příležitost ukázat svou hudební tvář Evropě.
Vesna: Slovanství, ženská síla a mezinárodní vize
Úspěch kapely Vesna s písní „My Sister’s Crown“ (10. místo) potvrdil, že česká hudba může být nejen konkurenceschopná, ale i výrazná. Vesna spojila folklór, moderní zvuk a silné sdělení o ženské síle, a navíc zpívala hned ve čtyřech jazycích – česky, anglicky, ukrajinsky a bulharsky.
Zároveň ukázala, že český hudební export může mít hlubší význam – nejen bavit, ale i mluvit o hodnotách a identitě. Frontmanka Patricie Kaňok Fuxová v rozhovorech otevřeně hovořila o touze podpořit Ukrajinu i celé slovanské kulturní dědictví.
Pam Rabbit: Když pop není klišé, ale umělecká výpověď
Pam Rabbit, původem z arménské rodiny, reprezentuje další směr české pop music. Spojuje temné, někdy bizarní vizuály s upřímnými a často melancholickými písněmi. Na Eurovizi se zatím nedostala, ale několikrát soutěžila v národním kole a už dříve byla vokalistkou Mikolase Josefa.
Její hudba není prvoplánová. Mluví o odcizení, nejistotě i humoru v temnotě. Pro mladou generaci je symbolem svobody, originality a odvahy nehrát podle pravidel. A to je přesně to, co současná populární hudba potřebuje.
Letos bez Čecha, ale ne bez české stopy
V roce 2025 bude Českou republiku na Eurovizi reprezentovat zpěvák ADONXS, vlastním jménem Adam Pavlovčin. Tento devětadvacetiletý slovenský rodák, vítěz Česko Slovenské SuperStar z roku 2021, byl vybrán interním výběrem České televize. Jeho účast podtrhuje otevřenost a kosmopolitní charakter současné české hudební scény, která vítá talentované umělce bez ohledu na jejich národnost.
Kam tedy směřujeme?
Česká populární hudba stojí na křižovatce. Stojí mezi tradicí a experimentem, mezi domácím publikem a mezinárodním dosahem. Už to není jen o hlase a písni – ale o celkové výpovědi, vizuálu, tématu a sdělení.
Zatímco minulost měla Karla Gotta, budoucnost má Vesnu, Pam Rabbit nebo Aiko. A přestože každý z nich jde jiným směrem, spojuje je touha být slyšet nejen doma, ale i za hranicemi.
