Lída Baarová trvala na své nevinně. Jak skončila herečka, která se zamilovala do ministra propagandy?

Krásná, talentovaná, s vyhlídkami na hvězdnou mezinárodní kariéru. A pak jeden osudový vztah, který jí zlomil život. Příběh Lídy Baarové je jako z tragického filmu – česká herečka, která dobyla německé plátno, ale její láska k nacistickému pohlavárovi Josephu Goebbelsovi z ní udělala vyvrhele. Až do smrti tvrdila, že byla nevinnou obětí okolností. 

Hvězdný vzestup nadané herečky

Narodila se jako Ludmila Babková v roce 1914 v Praze do rodiny úředníka. Už od mládí všichni obdivovali její krásu a talent. Poprvé se před kamerou objevila v pouhých sedmnácti letech ve filmu Kariéra Pavla Čamrdy (1931). Díky své přirozené eleganci, výrazným očím a hereckému nadání rychle získávala další role.

Přijetí do německé filmové společnosti UFA v roce 1934 znamenalo obrovský kariérní skok. V Berlíně se stala hvězdou. Natáčela jeden film za druhým, mnohdy po boku slavného Gustava Fröhlicha, s nímž navázala i milostný vztah. Baarová byla na vrcholu – krásná, slavná, bohatá.

Osudové setkání s ministrem propagandy

V roce 1936 došlo k osudovému zlomu. Na jednom z berlínských večírků se seznámila s Josephem Goebbelsem, říšským ministrem propagandy a pravou rukou Adolfa Hitlera. Goebbels, známý svou slabostí pro herečky, byl Baarovou okamžitě okouzlen.

„Byl to vzdělaný, inteligentní muž, který se mnou mluvil o literatuře a umění,“ vzpomínala později Baarová. „Nikdo mi neřekl, že bych se s ním neměla stýkat.“

Jejich vztah se postupně prohluboval, přestože byla Baarová stále ve vztahu s Fröhlichem a Goebbels byl ženatý s Magdou, s níž měl šest dětí. V létě 1938 dosáhl jejich poměr takové intenzity, že se o něm mluvilo po celém Berlíně.

Hitlerův zásah a vynucený konec

Aférka by možná pokračovala, kdyby nezasáhl samotný Adolf Hitler. Ten považoval rodinu za základ nacistické společnosti a veřejné pohoršení bylo nepřípustné. Navíc Magda Goebbelsová pohrozila, že pokud se s ní manžel neusměří, spáchá sebevraždu.

V říjnu 1938 si Hitler předvolal Goebbelse a zakázal mu styky s českou herečkou. Baarové bylo nařízeno opustit Německo. Z miláčka publika se rázem stala nežádoucí osobou.

„Jednoho dne ke mně přišlo gestapo a řekli mi, že musím do 24 hodin opustit Německo,“ popisovala Baarová. „Všechny mé filmy byly zakázány a moje fotografie zmizely z časopisů.“

Návrat do Čech a válečná léta

Po návratu do Prahy čelila Baarová opovržení za svůj vztah s nacistou. Přesto během protektorátu natočila několik českých filmů, například Dívka v modrém nebo Život je krásný. V roce 1942 se provdala za divadelního režiséra Jana Kopeckého, manželství ale vydrželo jen krátce.

Konec války pro ni znamenal další katastrofu. Byla zatčena a obviněna z kolaborace s nacisty. Ve vězení strávila rok a půl, než byla pro nedostatek důkazů propuštěna. Čelila výslechům, ponížení a nenávisti veřejnosti.

Životní odysea po válce

Po propuštění z vězení nemohla v Československu najít práci. V roce 1948 uprchla do Rakouska a odtud do Itálie, kde se pokusila obnovit svou kariéru. V Itálii natočila několik filmů, ale její hvězda už nikdy nezazářila jako dřív.

V padesátých letech se provdala za lékaře Kurta Lundwalla a přestěhovala se do Salcburku. Manželství však skončilo další tragédií – Lundwall spáchal v roce 1972 sebevraždu.

Baarová se poté usadila ve Španělsku, kde žila v ústraní. Prožívala psychické problémy, uzavřela se do sebe a postupně upadala v zapomnění. Španělský tisk ji pokřtil la solitaria – osamělá.

Poslední léta a pokus o očištění jména

Po pádu komunismu v roce 1989 se Baarová mohla poprvé od konce války vrátit do Československa. Doufala, že najde pochopení a odpuštění. Místo toho zjistila, že její rodiště ji stále vnímá jako zrádkyni.

V roce 1995 poskytla rozsáhlý rozhovor pro dokumentární film Heleny Třeštíkové Sladké hořkosti Lídy Baarové. Tehdy již osmdesátiletá herečka se snažila vysvětlit svůj pohled na minulost.

„Nikdy jsem nebyla nacistka ani kolaborantka. Byla jsem jen herečka, která se zamilovala do nesprávného muže,“ opakovala.

Lída Baarová zemřela 27. října 2000 v Salcburku ve věku 86 let, osamělá a zapomenutá.

Odkaz v kultuře

Její kontroverzní život se dočkal několika filmových zpracování. V roce 2016 natočil režisér Filip Renč film Lída Baarová s Táňou Pauhofovou v hlavní roli. Kritika sice snímku vyčítala zjednodušování historických faktů, ale přispěl k obnovení zájmu o složitý příběh slavné herečky.

Ještě větší pozornost vzbudil dokumentární film Heleny Třeštíkové Zkáza krásou (2015), který kombinuje archivní záběry s autentickými vzpomínkami samotné Baarové. Dokument odkrývá tragiku ženy, která se stala symbolem kolaborace, i když sama sebe vždy považovala za oběť.

Odsouzena historií

Příběh Lídy Baarové zůstává složitým mravním dilematem. Byla skutečně jen naivní dívkou, která se nechala okouzlit mocným mužem, aniž by chápala souvislosti? Nebo vědomě udržovala vztah s jedním z architektů holocaustu a musela tušit, kam nacistický režim směřuje?

Historikové se přiklánějí spíše k druhé verzi. Baarová se pohybovala v nejvyšších kruzích nacistické elity, navštěvovala večírky, kde byli přítomni Hitler i další nacističtí pohlaváři. I když možná nezastávala nacistickou ideologii, přinejmenším ji tolerovala ve prospěch své kariéry a osobních výhod.

Její příběh tak zůstává varováním – o tom, jak může jeden špatný životní krok navždy poznamenat lidský osud, i o tom, jak tenká je hranice mezi láskou a morální zodpovědností v dobách extremismu.

Zdroj: , Česká televize, ČSFD , Paměť národa, Týden.cz, YouTube